K nejcennějším nálezům patří nejstarší doklad osídlení této lokality, pocházející z období mladší doby kamenné.

„Máme drobný, ale velice významný nález – našli jsme srpovou čepelku, zhotovenou z pazourku, na jejímž povrchu je nápadný lesk. Ten vzniká naleptáním pazourku při kosení trávy nebo obilí," uvedl přerovský archeolog Zdeněk Schenk.

Podle něj pochází drobný nástroj z období neolitu, tedy 6. až 5. tisíciletí před naším letopočtem. „Může souviset s aktivitami prvních zemědělců na našem území. Bez dalších doprovodných nálezů je ale těžké určit, ke které konkrétní kultuře období neolitu náležel," konstatoval.

Pazourková čepel byla původně zasazena do dřevěné násady a tvořila ostří srpu.

„Je to ojedinělý nález a souvisí s aktivitami lidí, kteří říční terasu opakovaně navštěvovali a osídlovali. Naši předkové si patrně nezvolili toto místo osídlení náhodně. Jak ukázaly i zkušenosti z povodní v roce 1997, byli zde chráněni před případnými povodňovými událostmi," dodal.

Šest popelnicových hrobů

O kontinuálním osídlení této části města svědčí i další významné nálezy z různých historických epoch. Vzácný je i objev celkem šesti popelnicových hrobů z mladší doby bronzové, starých tři tisíce let.

„Odkryli jsme část žárového pohřebiště z období kultury lužických popelnicových polí. Už víme, že se jedná o slezskou fázi. Některé nádoby se podařilo dochovat celé, jiné pouze v torzech. V jednom z hrobů byla i bronzová šipka z luku," upřesnil Zdeněk Schenk. Popelnicové hroby byly převezeny do laboratoře, kde budou podrobeny analýze.

PSALI JSME: Archeologové našli u Prioru tři tisíce let starý hrob

Objevy na Šířavě

Tento týden zachytili archeologové na ploše naproti dnešní budovy Vodovodů a kanalizací základy dalšího statku na Šířavě.

„Překvapilo nás, že se kulturní vrstvy z období vrcholného a pozdního středověku nacházejí necelého půl metru pod úrovní chodníku," zmínil.

Už při prvním začištění plochy objevili badatelé rozsáhlý soubor zlomků užitkové keramiky ze druhé poloviny 13. století.

Je to důkazem toho, že byl prostor dnešní Šířavy intenzivně osídlen, což zřejmě souvisí s povýšením Přerova na královské město. Šířava byla v té době historickým předměstím královského hradu, jenž se nacházel na dnešním Horním náměstí.

„Z tohoto období se nám podařilo za pomoci detektorů kovu nalézt větší množství olověných slitků, které naznačují, že zde byla kovolitecká dílna. Dokládá to i nález dvou olověných kotoučků s otvorem na zavěšení," upřesnil.

Osídlení v období vrcholného středověku dokládají i zlomky keramických hrnců s typickými římsovitými okraji a velké množství zásobnic na obilí.

O dlouhotrvajícím vývoji této lokality svědčí i doklady staršího osídlení, které reprezentují nálezy keramiky z mladší doby hradištní, tedy 10. až 12. století.

„Kromě toho jsme našli také větší množství zvířecích kostí, které dokládají pestrost jídelníčku. Jsou mezi nimi kosti divokého prasete, ale i ovce či kozy. Zajímavostí je i nález kostěného šídla, zhotoveného ze zvířecí kosti," doplnil badatel Jan Mikulík.