Pietního aktu se v ulici Na Marku u pamětní desky Jana Gayera účastnili zástupci hned několika spolků – Sokola, Klubu vojenské historie Břeclav nebo Československé Obce Legionářské v Přerově.

Jan Gayer se narodil před sto třiceti lety dne 19. června 1885 v Mostní ulici v Přerově. Po pestrém životě zemřel na následky z bitvy u Lipjag v červnu 1918. Pochován byl ve městě Samara. Přání Jana Gayera, aby byly jeho ostatky převezeny do rodné země, se po téměř sto letech nesplnilo. I to připomněl kurátor sbírky Petr Sehnálek.

„Obyvatelé nejen Přerova, ale celé země jsou vůči němu povinováni splnit jeho poslední přání. Je to úkol, na který tehdejší společnosti nestačila, a nestačili na něj ani další generace. Politická situace nebyla pro legionářskou památku příznivá, proto tento úkol zůstává příštím generacím, to jest nám, případně těm, co přijdou po nás," uvedl.

Výstava s názvem Nenápadný hrdina Jan Gayer obsahuje fotografie i exponáty z období legionářů. „Mnoho předmětů týkajících se samotného Gayera se nám nezachovalo. Za první republiky jej legionářská obec umístila do muzea, ale během okupace je zabavilo gestapo a zmizely neznámo kam," vysvětlil Petr Sehnálek.

Lidé si mohli během čtvrteční akce na nádvoří přerovského zámku prohlédnout výstroj a výzbroj československých jednotek na Rusi. Výstava mapující života Jana Gayera potrvá v přerovském muzeu do 30. srpna.