Kolik je v současné době ubytoven a kdo v nich žije?
V současné době jich evidujeme dvacet a dvacátá první v Dluhonské ulici, u níž je požádáno o rekolaudaci, je na cestě. V ubytovnách žijí nejen lidé z Přerova, ale i jiných částí Moravy.
Ve kterých částech Přerova je těchto zařízení nejvíce?
Vyskytují se na celém území města a nelze říci, že by nacházely specificky jen v některých lokalitách. Máme ubytovny v Předmostí, ale i v ulici Na Odpoledni, v Dluhonské je jich celá řada hned několika vlastníků. Další jsou na Velkých Novosadech, v Kojetínské, Škodově či Tovární ulici. Ve městě jsou tři ubytovny, které se zaměřují jen na zaměstnance firem, sportovce nebo návštěvníky města. Zbývající ale ubytovávají především osoby ohrožené sociálním vyloučením a řada z nich i rodiny s dětmi.
Změnilo se nějak v souvislosti s nárůstem počtu ubytoven sociální klima ve městě?
Přistěhovaly se do nich rodiny, které nemají kořeny ve městě, ale dostaly se sem z nejrůznějších obcí a měst. Tito lidé tu nemají žádné přátele ani vazby. A stejně tak je nemají ani jejich děti. Proto jsme pro ně připravili preventivní akci „Přijď a přidej se k nám". Ve spolupráci s neziskovými organizacemi, provozujícími nízkoprahová zařízení pro děti a mládež, jsme ubytovny navštívili s konkrétní nabídkou činností. Hovořili jsme s rodiči i s dětmi samotnými a nabízeli jim různé aktivity v rámci těchto zařízení. Velmi důležitá byla pro nás, jako sociální pracovníky, zpětná vazba, tedy, že se děti a mladí lidé do nízkoprahových zařízení přihlásili.
Kolik dětí vlastně v sociálních ubytovnách žije?
Je jich přes dvě stě, možná až tři sta. Tyto počty se ale mění. Rodiče přivítali naši nabídku právě proto, že tu děti nikoho neznají a jsou odkázány jen na čtyři stěny své ubytovny. Z našeho pohledu tu existuje reálné nebezpečí jejich srocování do skupin, band s nežádoucím chováním a mnohdy i trestné činnosti, což jsme také zachytili. V lokalitách, kde se ubytovny vyskytují, dochází k poklesům tržeb v obchodech a výrazně stoupá počet drobných krádeží. Když se budeme bavit konkrétně o ubytovně v Tovární, stačí jen zajet si do velkého Alberta na parkoviště, kde se zcela běžně žebrá. Ať už jsou to děti nebo dospělí. Ve večerních hodinách je tu málokdy k zastižení někdo z majority. Taková je bohužel dnešní realita.
Co podle vašeho názoru způsobilo, že počet ubytoven v Přerově tak vzrostl?
Důvodů je celá řada. Hlavním je vysoká nezaměstnanost a nedostatek investorů, kteří by do regionu přinášeli nové pracovní příležitosti. Dalším významným faktorem jsou změna v oblasti bytové politiky i celková ekonomická situace ve společnosti. Lidé přijdou o práci a možnost dostát svým dříve nastaveným závazkům. Dostanou se do dluhových pastí a situace, že si nájemní byt nedokážou nadále udržet. A nezbude jim nic jiného, než skončit v ubytovně. Není to jen problém Přerova, ale celé České republiky. Jestliže ztratím práci a mám doma ještě jednoho živitele, tak se to ještě ustát dá. Jestliže ale ztratí práci oba a lidé jsou odkázáni jen na sociální dávky, tak je to těžké. Rozpočet rodiny byl nastavený na dva příjmy, lidé jsou zatíženi hypotékami a jinými závazky. Úplně se tak změní hodnoty.
Žijí v ubytovnách i lidé z jiných míst republiky nebo ze zahraničí?
Zájmem provozovatelů je samozřejmě naplnit kapacitu a speciálně pan Mirga v tom byl a je odborníkem. Posbíral klienty po celé republice, aby kapacitu naplnil. Žádný zákon totiž neříká, že musí ubytovat pouze občany z Přerova. Co se týče cizinců, většinou jsou to dělníci, kteří sem přijedou za prací, například z Ukrajiny.
Monitorujete dění na ubytovnách? A jak často?
Ano, ve spolupráci s Úřadem práce. Každý měsíc je navštěvujeme podle harmonogramu, který jsme si vypracovali. Jednou za čtvrtletí pak zpracujeme souhrnnou zprávu o stavu na ubytovnách a vyhodnocujeme, k jakým změnám došlo, a kam se to ubírá oproti předchozímu stavu. Snažíme se hledat vhodná opatření, jak situaci řešit. Bez zásadnějších kroků na straně státu je to ale problematické. Ubytovny jsou v mnoha případech jen přestupní stanicí ulice. Z pohledu sociálních pracovníků je ale ubytovna stále lepší variantou, než ulice.
Může město nějak pomoci lidem z ubytovny v Tovární ulici, kteří zřejmě přijdou o střechu nad hlavou?
Museli by splnit podmínky pro přiznání obecního bytu, které jsou pro všechny stejné. Mohou využít také Azylový dům pro matky s dětmi, jenž je ale pro ně v mnoha ohledech méně atraktivní, protože zde platí určitý režim, nemůže s nimi bydlet jejich partner, a žádá se po nich v mnoha směrech posun vpřed.
