Doklady nejstaršího osídlení na Šířavě byly přitom zachyceny před více než padesáti lety.

Plocha, na které archeologický výzkum probíhá, se nachází mezi původním parkovištěm a komunikací v Čechově ulici.

Kolemjdoucí už na první pohled zaujme konstrukce základů hospodářských objektů jednoho ze statků na Šířavě.

Výzkum umožnila plánovaná rekonstrukce obchodního domu Prior.

„Postupovali jsme od úrovně planýrek z doby asanace zástavby původních usedlostí na Šířavě a narazili na souvrství terénních úprav z období novověku. Z těchto vrstev pochází velké množství zlomků glazované kuchyňské keramiky renesančního a barokního stáří, tedy ze 16. až 18. století," popsal archeolog Zdeněk Schenk.

K zajímavým nálezům z tohoto období patří dva železné jezdecké třmeny, záměrně uložené pod podlahou místnosti původní hospodářské budovy.

V některých vytyčených čtvercích se ale archeologové dostali až na úroveň vrcholného a pozdního středověku a narazili na suterén původní dřevohlinité zástavby, jež zanikla v důsledku některého z rozsáhlých požárů Přerova.

„Na základě nalezené keramiky bych požár datoval do patnáctého století. Pokud bychom ho spojili s historickými událostmi, mohlo k požáru zástavby na tehdejším předměstí Přerova dojít v době husitských válek," upřesnil.

Archeologové ale tento týden na Šířavě učinili také objev, který nečekali.

Překvapení: bronzový hrot a jehlice

Podařilo se jim získat doklady o nejstarším osídlení této části Přerova, které spadá do střední a mladší doby bronzové.

„Překvapily nás objevy dvou bronzových artefaktů, které pocházejí ze 12. století před naším letopočtem. Prvním předmětem je bronzový hrot šípu a druhým část jehlice s bohatě profilovanou a zdobenou hlavicí, jež sloužila jako spínadlo oděvu. Oba nálezy spadají do období lidu kultury lužických popelnicových polí," zmínil.

Archeologové bádají v lokalitě u přerovského Prioru

Poslední doklad lužické kultury byl v této části města zaznamenán před více než padesáti lety – při stavebních pracích na Šířavě v roce 1963, kdy byl odkrytý popelnicový hrob lužické kultury.

Podle tehdejší archeoložky Marie Jaškové se z něj podařilo vyzvednout rozbitou keramickou popelnici se spálenými lidskými kostmi.

„Bronzové předměty ale v této části Přerova dosud nebyly nalezeny. Pocházejí z období lužické kultury, která se datuje od roku 1250 do roku 1000 před naším letopočtem," doplnil archeolog.

Feniky Ferdinanda I. Habsburského

Výzkum potvrdil také předpokládané osídlení z raného středověku, tedy mladší doby hradištní.

„Z 10. a 11. století jsme zatím našli zlomky zdobené keramiky. Čekáme ale, že doklady osídlení budou intenzivnější," podotkl také badatel Jan Mikulík.

Z novověkých zásypů pocházejí dvě stříbrné mince. Jedná se o drobné stříbrné ražby – feniky Ferdinanda I. Habsburského, datované do třicátých let 16. století – tedy období renesance. Mladší novověké období pak reprezentují měděné krejcary z 18. a 19. století.