„Na zastupitelstvu v Troubkách jsme memorandum odsouhlasili, schválili ho také krajští zastupitelé. Oslovujeme nyní majitele dotčených pozemků a právník dopracovává aktuální verze smluv. Jsme rádi, že je nám Olomoucký kraj ochoten pomoci,“ řekl starosta Troubek Martin Frgal.

Povodí Moravy hodlá investovat do protipovodňových opatření v Troubkách více než půl miliardy korun s tím, že 85 procent nákladů má pokrýt dotace ministerstva zemědělství.

Olomoucký kraj a obec Troubky se podle memoranda zavázaly uhradit náklady na projektovou dokumentaci ve výši 1,6 milionu korun. Spolupracovat budou i na zpracování dokumentace ke stavebnímu povolení. Memorandum má být uzavřeno společným podpisem všech stran počátkem června.

Při ničivých záplavách v roce 1997 kulminovala řeka Bečva při průtoku 850 metrů krychlových za sekundu. Obec Troubky při takto velkých průtocích ohrožuje od jihu zpětné vzdutí a všechny projektanty tak nutí řešit protipovodňovou ochranu obce prstencovým ohrázováním.

Ulice Loučka III v Troubkách v červenci 1997
Troubky se staly symbolem zkázy roku 1997. Co se změnilo?

Toto řešení obsahovala i první zpracovaná dokumentace k územnímu řízení, jejímž investorem byla v roce 1998 obec Troubky. Projekt ale tehdy ztroskotal na nesouhlasu devíti ze 189 vlastníků pozemků. V květnu 2010 vtrhla do obce velká voda znovu.

Povodí Moravy považuje prstencové ohrázování za jedinou možnost ochrany Troubek. Místní ale už před lety navrhovali vlastní variantu. V loňském roce dokonce viselo ve vzduchu vyhlášení referenda, protože se obyvatelé obce rozdělili na dva tábory - zatímco část lidí chtěla protipovodňová opatření urychlit, jiní se stavbou hráze kolem obce nesouhlasili.

Troubky, 12. července 1997
Troubky 1997: noc hrůzy, apokalypsa. Tyto fotky připomínají tragédii

Debaty na jednání zastupitelstva byly v minulosti bouřlivé. „Jsem zásadně proti výstavbě takové hráze. Je to megalomanská stavba, bude to škaredé, zbytečné a dá se to řešit jednodušší cestou. Vede tudy zemědělská cesta, a kdyby se zvedla, tak je po problémech. Pokud by nastala situace jako v roce 1997, stejně nám nic nepomůže,“ řekl na jednání zastupitelstva loni v červnu, kde se jednalo o referendu, jeden z místních občanů. Převládl ale opačný názor, a tak nakonec referendum neprošlo.

Povodím navržená varianta prstencového ohrázování počítá se stavbou ochranných hrází kolem obce. „Kolem celého území obce vznikne zemní val, případně i betonová zeď, v některých místech vysoká až tři metry. Součástí je i vybudování protivztlakových studní. Ty mají v době zvýšených povodňových průtoků zamezit tomu, aby byly průsaky spodních vod nekontrolovatelné,“ vysvětlil Tomáš Bělaška, investiční ředitel Povodí Moravy.