I když v Troubkách v roce 2010 udeřila povodeň znovu a obec zaplavila padesátiletá voda, následky už naštěstí nebyly tak vážné. Jak daleko jsou v obci s protipovodňovými opatřeními?

Vedení obce jednalo s Povodím Moravy o ochraně Troubek několik let. Místní lidé zpočátku odmítali variantu, navrženou Povodím, ale nakonec se podařilo dohodnout kompromis.

„Ochrana obce zahrnuje komplex ohrázování, retenčních nádrží, odvodňovacích kanálů a dalších opatření,“ upřesnil mluvčí Povodí Moravy Petr Chmelař.

Podle starosty obce Radka Brázdy se v posledních letech intenzivně pracuje na výkupech pozemků.

„Co se týče trvalých záborů, je většina vykoupena a řešíme pouze jednotlivosti. Máme smlouvy se zemědělskými subjekty, které mají velké zábory, na určité formě směny,“ přiblížil starosta Troubek.

Ochrana: jen jeden val

Obec je ale limitována územním plánem.

„Budeme vlastníky oslovovat, aby s námi uzavřeli smlouvu o smlouvě budoucí - máme vytipované ty, kteří by ji mohli uzavřít, aniž by byl schválený nový územní plán, který už reflektuje novou trasu protipovodňové ochrany. U těch ostatních uvidíme. Teď jsme u územního plánu v problému s tím, že se dva dotčené orgány státní správy dohadují kvůli chráněnému ložiskovému území,“ doplnil.

Troubky dnes chrání před povodněmi pouze historický selský val v Závalí, který zbudovali místní svépomocí krátce po povodních v roce 2010.

Druhý val na Panské louce - vyvýšená mezi mezi dvěma poli, oddělující katastr Troubek a Henčlova - musel být odstraněn, protože byl podle úředníků přerovského magistrátu postaven načerno.

„V tuto chvíli chrání Troubky pouze jeden val, druhý jsme nechali odstranit. S Povodím Moravy ale jednáme o nulté etapě, tedy dočasné ochraně obce do doby výstavby velké protipovodňové ochrany. Nultá etapa by spočívala v navýšení polní komunikace,“ uvedl starosta Troubek.

Poldr, nebo přehrada?

Při ničivých záplavách v roce 1997 kulminovala řeka Bečva při průtoku 850 metrů krychlových za sekundu. Účinnou ochranu proti stoleté vodě tedy představuje pouze suchý poldr. Výsledná podoba této protipovodňové ochrany ale zatím není jasná.

Navrhovaných variant řešení je pět a letos má být dokončena analýza, která rozhodne o té vítězné.

„V letošním roce rozhodneme, zda bude vhodnější vybudovat suchý poldr nebo víceúčelovou nádrž,“ konstatoval mluvčí ministerstva zemědělství Vojtěch Bílý.

Výkupy pozemků pro vodní dílo Skalička začaly v roce 2016 a měly by být dokončeny v roce 2023. Do konce roku 2020 se podařilo vykoupit pozemky za 690 milionů korun.