Dva muži s kamerami a jeden stopař chodí v těchto dnech po Bělověžském národním parku na severovýchodě Polska, jediném místě v Evropě, kde žijí zubři ještě ve volné přírodě. Budou tam déle než týden. Zdeněk Kouřil a předseda klubu fotografů při Českomoravské myslivecké jednotě chtějí zdokumentovat co nejvíce ze života největšího volně žijícího přežvýkavce v Evropě, který byl loni vypuštěn i do bývalého vojenského prostoru Ralsko.

„Zubři v Čechách z volné přírody zmizeli před více než sto lety kvůli rozsáhlému kácení lesů. Zůstali jen v zoologických zahradách. Nyní se do volné přírody pomalu vracejí. Tedy hlavně do vojenských prostor. Podle Kouřila se nyní uvažuje o tom, že by se zubr mohl vypustit i do oblasti Libavé. Proč tedy dokument o zubrech?

„S přerovským symbolem ani pivovarem to nesouvisí. Děláme to v rámci projektu Jiřího Kapouna, předsedy spolku chovatelů zubra evropského, který se návratem zubra do naší přírody zabývá," vysvětluje Kouřil.

„Tohle bude velká improvizace, nelze dopředu napsat scénář. Budeme zubry pozorovat, sledovat, jak v divoké přírodě žijí, jak se chovají, co od nich můžeme čekat," řekl dále dokumentarista. Zda má strach?

„Kdybych měl strach, nemohl bych tam jet. Zubr je klidné zvíře, je plachý, ale také zvědavý. Maximálně se k němu ale přiblížíme na sto metrů," říká a dodává, že pro jistotu si před cestou vyřídil pojištění. „Mám za sebou už dobrodružné zážitky s rysy, vlky, medvědy i divočáky. Jednou mě zalehla bachyně."

Zdeněk Kouřil se filmařině na téma myslivost, příroda a les věnuje již řadu let, po dlouhá léta natáčel filmy pro Československou mysliveckou jednotu, dělá vzdělávací programy pro děti, ale i pro veřejnost.

„Děti toho ví velmi málo o české fauně. A dokonce ani učitelka přírodopisu nepoznala kunu skalní, nevědí nic o jezevcích, o kačenách, které do naší přírody patří. Lidé mají znát především českou faunu. A myslím, že kromě Václava Chaloupky, který natočil známé večerníčky, tady nic jiného v současné době není," řekl Kouřil, který nejprve přírodu jen fotografoval a teprve po letech se začal věnovat i filmařině. Filmů o přírodě už natočil celou řadu.

„Vlajkovou lodí je moje Encyklopedie zvěře České republiky, podle níž se vyučuje ve školách a která byla také přeložena do mnoha světových jazyků," řekl. Kvůli filmu putoval Zdeněk Kouřil tři roky po celé Evropě. Přivezl si z natáčení spoustu netradičních zážitků.

„Třeba jak mě pes zachránil před umrznutím," vzpomíná. Za natočení Encyklopedie získal vyznamenání asociace lovců beze zbraně ČR – Řád „Bezflinťáků„.

„Nejsem totiž lovec. Právě Bezflinťáci jsou sdružením lovců beze zbraní," vysvětlil Kouřil. Na svém kontě má režisér filmy o kynologii, loveckých psech, i celovečerní filmy o medvědech a velkých šelmách žijících v České republice a další desítky kratších snímků a klipů.