Podle archeologa Zdeňka Schenka mohly být popelnicové hroby z mladší doby bronzové součástí většího pohřebiště.

Jak je tento objev pro Přerov významný?
Co se týče osídlení prostoru Šířavy, kde nyní provádíme výzkum, jedná se o druhý podobný nález. První učinila v roce 1963 archeoložka přerovského muzea Marie Jašková, která v této části města vyzvedla rozbitou keramickou popelnici se spálenými lidskými kostmi. Nám se teď podařilo objevit v jedné ze zjišťovacích sond u okraje chodníku podobnou situaci. Zachytili jsme na ploše 1,5×1,5 metru hned čtyři žárové popelnicové hroby z období mladší a pozdní doby bronzové a kultury lužických popelnicových polí, jejichž nositelé preferovali pohřeb žehem. Zajímavostí je, že se v této sondě můžeme setkat hned s několika doklady osídlení. Tím nejstarším jsou žárové hroby z mladší doby bronzové. Do tohoto objektu byla o dva tisíce let později, někdy v polovině 13. století našeho letopočtu, zahloubena jáma z období vrcholného středověku. Obě tyto situace ale narušily v osmdesátých letech 20. století výkopy inženýrských sítí při stavbě Prioru.

Přerovský archeolog Zdeněk Schenk u popelnicového hrobu z mladší doby bronzové.Jakého stáří jsou nalezené popelnicové hroby a můžete přiblížit způsob pohřbívání v mladší době bronzové?
Popelnicové hroby pocházejí z 11. až 13. století před naším letopočtem, jsou tedy přes tři tisíce let staré. Osídlení, které jsme odkryli na Šířavě, reprezentovalo kulturu lužických popelnicových polí, pro niž bylo charakteristické pohřbívání žehem. Nebožtíka spálili na pohřební hranici, velmi často i s bronzovými předměty a milodary. Ostatky – to znamená popel, drobné kůstky a žárem zdeformované bronzové předměty, například jehlice, ozdobné spony či nože, pak vložili do centrální keramické nádoby – popelnice. Je možné, že se nám podaří vyzvednout nějaké bronzové předměty i tady. Kolem urny se soustředilo ve formě milodarů několik drobnějších misek a různých typů nádob. Jak ukazují zkušenosti z jiných lokalit, obsahovaly někdy i formu masitého milodaru, jenž měl nebožtíka provázet na jeho dlouhé cestě na věčnost. Keramická nádoba byla na závěr překryta hlubší miskou, obrácenou dnem vzhůru, což je i tento případ, zachycený na parkovišti u Prioru. Jen pro představu – pohřebiště v období kultury lužických popelnicových polí tak, jak je známe na Moravě v jiných lokalitách, mohla čítat desítky až stovky takových hrobů.

Znamená to, že v lokalitě u Prioru mohlo být v minulosti větší pohřebiště?
První nález z roku 1963 i ten letošní leccos naznačují. Mohlo zde existovat větší pohřebiště z mladší, případně pozdní doby bronzové. Minimálně jeden ze zmiňovaných hrobů pochází z pozdní doby bronzové a náleží slezské kultuře (pozn.red.: 1000 až 750 let před naším letopočtem), která na období lužické kultury navazuje.

Bude možné na základě antropologického rozboru kostí zjistit, kdo byl v popelnicových hrobech pochován?
Kolegové antropologové dokážou na základě dnešních moderních metod i z drobných přepálených kůstek zjistit věk a pohlaví jedince. Záleží na tom, v jakém stavu kosti jsou.

Na dokončení výzkumu už vám nezbývá moc času. Nemrzí vás, že bádání nemůže pokračovat na celé ploše parkoviště?
Jsou tu skutečně zajímavé situace a očekáváme další objevy na ploše naproti budovy Vodovodů a kanalizací. Nikdy netušíte, kdy se dostanete k tomu nejzajímavějšímu. Výzkum může být dlouhou dobu „hluchý" a pak najdete něco zásadního v místech, kde byste to nejméně čekali.

Podařilo se vám nalézt doklady osídlení z mladší doby bronzové i na jiných místech Přerova?
Na přelomu starší a střední doby bronzové osídlovali intenzivně prostor Horního náměstí, ale i předměstí Šířavy, nositelé takzvané skupiny věteřovské. To bylo zhruba v 16. století před naším letopočtem. Z této kultury máme významný doklad pohřbívání z prostoru náměstí T. G. Masaryka, kde se podařilo najít dokonce hrob ženy s dítětem. Z období mladší doby bronzové máme na Přerovsku doklady poměrně bohatého osídlení kulturou lužických popelnicových polí. Jejich sídliště existovala na mnoha místech regionu a jedno z těch velkých bylo odkryto v Dolním Újezdu. Nejbližší sídliště jsou rozložena podél Předmostí a pak u Horní Moštěnice. Doklady pohřebních aktivit jsou ale zatím ojedinělé. V Hranické ulici v Předmostí se nám podařilo v roce 2007 odkrýt menší výsek pohřebiště ze stejného období. Tento nejnovější nález v lokalitě u Prioru rozšiřuje naše dosavadní poznatky o způsobu pohřbívání na území města Přerova v době bronzové.