Smutné výročí jedné z nejtragičtějších epizod dějin města uctil Zejda společně se svými zaměstnanci. U pamětní desky Hynku Kokojanovi, která je umístěna na jedné z budov v areálu firmy, se sešli také zástupci magistrátu, Konfederace politických vězňů a dalších organizací.

Podplukovník Kokojan byl spolužákem otce Karla Zejdy, jenž v Přerově založil tradici výroby lepenkových kufrů. „Už na začátku první světové války narukoval s mým otcem k bývalému Jihlavskému pluku a s ním táhl proti Rusům v Haliči. Zúčastnil se také bojů Šestého Hanáckého pluku u Bachmače v březnu 1918,“ vzpomněl Zejda.

Když byla ale po nacistické okupaci česká armáda rozpuštěna, přišel Kokojan o práci a obrátil se na továrníka Zejdu se žádostí o zaměstnání. „Pracoval u nás jako obchodní zástupce, a přestože neměl obchodní vzdělání, zvládal svou práci velmi dobře,“ pokračoval ve vzpomínkách spolumajitel Kazeta Zejda.

Hynek Kokojan byl jednou z obětí živelného ozbrojeného Přerovského povstání, které 2. května nesmyslně ukončilo život více než dvou desítek Přerovanů.

„O krutosti gestapáckých výslechů svědčí asi nejlépe to, že když je jeden ze zatčených, přerovský obchodník pan Beneš, nepřežil, kvitoval to jeden z gestapáků cynickou poznámkou: „Škoda, že to není ten londýnský. Měl tím na mysli našeho prezidenta Edvarda Beneše,“ řekl Zejda. Gestapo pak podle něj zbylých jednadvacet Přerováků postřílelo na olomoucké vojenské střelnici na Lazcích. „Původně byl zatčen syn Hynka Kokojana. Gestapo mu ale řeklo, že když se dobrovolně přihlásí, tak jeho syna pustí. Což udělal. Svou smrtí tak vlastně Hynek Kokojan vykoupil život syna.,“ uzavřel Zejda.