„Poslední řada Četnických humoresek se v Tovačově natáčela zhruba před dvaceti lety a záběry z našeho města se objevily ve dvou dílech. Natáčelo se v exteriérech i interiérech. Tvůrci potřebovali dobové kulisy z počátku dvacátého století a tomu nejvíce odpovídal interiér Vídeňského křídla zámku. Točilo se ve druhém patře, ale i v obřadní síni a v menších pokojích,“ vylíčila kastelánka tovačovského zámku Květa Zajícová.

close Příběhy opuštěných budov. info Zdroj: Deník zoom_in Příběhy opuštěných budov

„Jeden z pokojů se třeba proměnil v šatnu operní zpěvačky, ze které byl záběr do naší krásné koupelny s modrými kachličkami z konce devatenáctého století,“ přiblížila kastelánka.

Vídeňské křídlo nechal na zámku postavit rod Guttmanů, který byl jeho posledním vlastníkem. Filmařům se prostředí okamžitě zalíbilo.

Psali jsme k tématu:

Některé scény seriálu Četnické humoresky ale vznikaly i před zámeckou budovou. „Natáčelo se u vstupu do zámku pod Pernštejnskou věží, kde byl záběr na staré dveře do sklepů. Další scéna se zase odehrávala na ulici, kde kolem domů procházel kolportér s novinami,“ popsala.

Hned několik nemovitostí na náměstí v Tovačově využili filmaři během natáčení dalšího seriálu - Četníci z Luhačovic. Filmový štáb sem dorazil před sedmi lety - v červenci roku 2016. Místní na natáčení vzpomínají dodnes, protože se město díky němu přeneslo do dvacátých let minulého století.

„Lidé se fotili na ulici se známými českými herci. Každý tehdy musel mít fotku s Pavlem Zedníčkem. Na place ale byli také Martin Donutil, Robert Hájek nebo Ondřej Pavelka,“ vzpomněla kastelánka.

Největším zážitkem byla pro místní dokonalá proměna tovačovského náměstí. Hlavní scény se natáčely v hotelu U tří králů, ve kterém podle scénáře docházelo k pašování zbraní. Četníci ho obklíčili a došlo i na zatýkání. Skutečný hotel U Tří králů, který se v Tovačově opravdu nachází, ale tvůrci nemohli použít, protože jim vadily okolní budovy. Proto hotel se stejným názvem vytvořili z místní vinárny na náměstí.

„Je to pro nás stále živá vzpomínka a právě v těchto dnech nám natáčení připomínají fotky s herci na Facebooku. Kvůli záběrům nám v domě dokonce měnili okna,“ ukazuje provozovatelka místní vinárny Adéla Svobodová. „Museli jsme být celou dobu schovaní, protože tu byla vrata a z rohu měl utíkat nějaký zločinec, kterého chytali četníci,“ dodává.

Nejvíce se jí líbila proměna náměstí. „Všechno bylo krásně nazdobené. Na náměstí byl i dobový jarmark se stánky,“ vybavuje si. Nový vzhled dostaly i okolní měšťanské domy. Na fasádě bistra na náměstí visela cedule s nápisem cukrárna Antonína Líbala, v další budově bylo zase Krejčovství J. Čadek.

Příběhy opuštěných budov v letním seriálu Deníku:

„Ve všech domech bylo nutné upravit okna i výlohy. Dlažbu na náměstí jsme zase museli vysypat štěrkem, na což padlo tak devět až deset tun materiálu,“ líčil během natáčení Roman Jedlička, který vybírá vhodné lokace pro filmy.

A proč je pro filmaře právě Tovačov tak přitažlivý? „Když přijedou do našeho města, dýchne na ně okamžitě atmosféra té doby, protože je na zámku a v jeho okolí řada neopravených budov. Mají rádi, když to ještě není v novotě. Vždycky záleží na tom, kdo snímek dělá - důležité je, jak to pojme filmový architekt,“ zhodnotila kastelánka Květa Zajícová.

Pro filmy, ve kterých svádí boj zákon se zločinem, je Tovačov jako udělaný. „Jsou tu tmavá a zarostlá zákoutí, která lákají k nekalostem, ale i úzké uličky, přímo stvořené pro úprk zločinců,“ směje se kastelánka.

Zajímavosti o zámku v Tovačově

Kde se nejčastěji natáčelo?
Vídeňské křídlo zámku Tovačov, Cimburkova ulice

GPS lokace zámku:
49°25'48.791"N, 17°17'29.649"E

Kdy a kým byl zámek postaven?
Tovačov byl od 14. století majetkem pánů z Cimburka, kteří se psali také jako Tovačovští z Cimburka. V roce 1503 koupil zámek Vilém z Pernštejna. Vídeňské křídlo nechal postavil rod Guttmanů, který provedl zásadní úpravy.

Kdy zažil největší slávu?
Přestavba původního hradu na zámek nese vzácné prvky rané renesance a za autora je považován italský architekt Chimenti Camicia, který pracoval ve službách Matyáše Korvína. Součástí přestavby byl i vznik známé Spanilé věže, která je dominantou a je vysoká 96 metrů. Za Pernštejnů byl dokončen obranný systém a postaveny hospodářské budovy v předzámčí.