„Lidé mě mile překvapili. Solidarita a ochota pomoci je velká,“ říká tajemník krizového štábu města Tomáš Staněk.

Ve stavu nouze se nacházíme už téměř měsíc. Když hodnotíte změny, které se citelně dotkly obyvatel města, máte za to, že je lidé zvládli bez větších problémů?
I přes počáteční rozpačitost některých občanů s akceptováním zavedených opatření musím konstatovat, že mě Přerované mile překvapili. Nošení roušek se stalo běžnou záležitostí snad během dvou dnů, a to bez větších incidentů či záporných reakcí ze strany veřejnosti.

Město hned od počátků zřídilo krizovou linku pro seniory. Využívají ji?
Linka byla zřízena nejen pro seniory, ale i pro obyvatele města, kteří jsou v karanténě. Chtěli jsme jim nabídnout možnost nákupů jídla či hygienických potřeb. Po celou dobu projevili zájem o tuto službu jen tři lidé. Mnozí občané, kteří linku kontaktovali, se chtěli třeba jen poradit, nebo si popovídat. Nikoho naši zaměstnanci neodmítli a snažili se chápat každou situaci. Služba tedy splnila svůj účel. Navíc máme k dispozici dvě speciální linky, na které mohou volat ti, kteří se cítí osamoceni - jednu obsluhuje organizace Jsme tady, druhou Maltézská pomoc.

Setkáváte se i s tím, že by lidé nedodržovali některá nařízení - například nošení roušek nebo zákaz shromažďování? Už jste kvůli tomu museli rozdávat pokuty, nebo stačí jen napomenutí?
Bohužel s postupujícím časem a rostoucími teplotami venku nabývám dojmu, že řada lidí ochranu dýchacích cest odkládá v domnění, že už jim žádné riziko nehrozí. Obdobně to platí se srocováním osob ve vyhledávaných rekreačních lokalitách. Pokud mám informace, tak v začátcích řešili strážníci věc výchovně, pak museli přitvrdit.

Situace se vyvíjí každým dnem, nicméně Přerovsko patří k těm méně postiženým regionům kraje nákazou. Myslíte si, že pomohla poměrně tvrdá pravidla, která začala platit hned v prvních dnech?
Ano, jednoznačně nastavení jasných a vcelku radikálních opatření pomohlo zamezit rychlému šíření nákazy. Nicméně celkově je problematika mnohem složitější, do rychlosti a rozsahu šíření koronaviru vstupuje řada faktorů a mnohé z nich lze jen těžko ovlivnit.

Obyvatelé Přerova podobně jako v jiných městech zápasí s nedostatkem roušek, které si vyrábějí svépomocí. Podařilo se zajistit ochranné pomůcky alespoň pro „první linii“ - tedy záchranku, hasiče, policisty a strážníky? Kolik kusů jste obdrželi z kraje?
Podle mých informací byly nemocnice, zdravotnická zařízení, bezpečnostní sbory a další složky Integrovaného záchranného systému zásobovány přednostně. Jejich zaměstnanci a příslušníci by na tom měli být v současné chvíli po stránce ochrany dýchacích cest vcelku dobře, alespoň v rámci aktuálních možností. Bohužel na městské policisty, jednotky dobrovolných hasičů a organizací spadajících pod samosprávu se v tomto případě nemyslelo - v první fázi tedy museli být jejich lidé vybaveni alespoň tím, co se podařilo složitými cestami zajistit samotným městem po vlastní linii. Velký podíl na vybavenosti všech složek města ručně vyrobenými rouškami mají jak šikovné švadleny z Přerovska, tak samotné úřednice magistrátu, jejich rodiny, přátelé, ale také nejrůznější dobrovolníci, vietnamská komunita, dobrovolní hasiči a řada spolků. Roušky šili zkrátka lidé pro lidi. Z kraje jsme obdrželi zejména dezinfekci pro potřeby uvedených složek a organizací, ochranné prostředky se k nám dostávají ve větším množství až v současné době. Sociální služby jsou z kraje zásobeny po vedlejší linii, zde je z důvodu velkého ohrožení osob vyššího věku zásobování na mnohem lepší úrovni.

Jak v současné době funguje úřad?
Magistrát města Přerova funguje v omezeném režimu, otevřen je pouze tři hodiny v každý úřední den. Úředníci se střídají na pracovištích tak, aby bylo omezeno možné nakažení a paralyzování jednotlivých oddělení. Zavedena jsou samozřejmě další hygienická opatření.

Do boje s koronavirem se zapojily i některé přerovské firmy - například zaměstnanci Meopty vyrábějí na 3D tiskárnách ochranné štíty pro zdravotníky a personál Domovů pro seniory. Jak vnímáte tuto pomoc?
Kromě Meopty poskytla pomoc i firma Strabag - a to zapůjčením kontejneru na odběrové místo u nemocnice. Zaměstnanci společnosti Sportoviště Přerov se zase zapojili do šití roušek pro veřejnost, Pekárna Racek darovala zainteresovaným složkám své produkty pro nabrání sil, společnost Hanácká kyselka zajistila pitný režim pro pracovníky sociálních služeb, krizový štáb i složky Integrovaného záchranného systému. Taká cukrárna Sum, kavárna Nebe počká a řada dalších menších i větších podniků pomáhá svými výrobky a službami zasahujícím i zcela dobrovolně pomáhajícím lidem. Ta solidarita a ochota pomoci si navzájem je skvělá!