VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Tomáš Hradílek: Demokracii vnímám bez iluzí

LIPNÍK NAD BEČVOU - V osudný rok 1989 byl mluvčím Charty 77 a zakladatelem Občanského fóra. Stal se polistopadovým ministrem vnitra, ale brzy se této funkce vzdal. Tři roky po revoluci z politiky odešel a věnoval se soukromému podnikání. Politickou scénu však nepřestal sledovat.

17.11.2007
SDÍLEJ:

Tomáš Hradílek se dívá na věci s nadhledem.Foto: DENÍK/Dagmar Rozkošná

Dnes žije jako důchodce v Lipníku nad Bečvou. Jak na listopadové události vzpomíná bývalý disident Tomáš Hradílek?

ROZHOVOR

17. listopad 1989 vám určitě utkvěl velmi dobře v paměti. Mohl byste popsat, jak jste tento den prožil?

Devětaosmdesátý rok byl pro mě celkově dost napjatým a nabitým obdobím, protože v té době jsem byl mluvčím Charty 77. Signatářem charty jsem se stal už v lednu roku 1977 a v roce 1989 jsem se stal jejím mluvčím společně s Danou Němcovou a současným ministrem pro otázky evropských záležitostí Alexandrem Vondrou.

Jako mluvčí jsem v podstatě celý rok na každý víkend odjížděl do Prahy. 17. listopadu 1989 byl právě v pátek, a jako obvykle jsem večer odjížděl do Prahy.

To jsem už věděl, že se něco děje, ale neměl jsem ještě zprávy o událostech na Národní třídě. O tom mě informovali až na místě moji známí.

Takže jste se hned v onen osudný den ocitl v centru dění…

Ano, a první co jsme učinili bylo, že jsme se Sašou Vondrou a Danou Němcovou vydali k této události dokument Charty 77.

Zúčastnil jsem se manifestace v centru Prahy a v noci ze soboty na neděli jsme řešili s Petrem Uhlem, jak naložit s informací o zabitém studentovi, která se pak ukázala jako mylná.

Potom jsme se začali společně s Václavem Havlem a dalšími podílet na zformování Občanského fóra v Činoherním klubu v Praze. Ještě předtím jsem byl zadržen, ale naštěstí mě brzy propustili.

Jak se vám dařilo vyvíjet aktivity poté, co jste se vrátil z Prahy?

V úterý jsem se rozjel do Olomouce, kde už probíhaly první studentské pochody, kterých jsem se zúčastnil a na nichž jsem vystoupil s projevem. V Olomouci jsem pomáhal založit Občanské fórum. Následující den, ve středu, jsem měl v úmyslu udělat totéž v Ostravě.

Když jsem se tam však rozjel, před ostravským nádražím byl záměrně vlak zastaven. Přijeli si pro mě pracovníci Státní bezpečnosti z Přerova. Zavezli mě zpět a já jsem noc ze středy na čtvrtek strávil v cele předběžného zadržení.

Ve čtvrtek ráno, nevím z jakých důvodů, mě převezli do Opavy. Tam jsem strávil další noc. Po vypršení osmačtyřiceti hodin, kdy jsem musel být propuštěn, mě příslušníci bezpečnosti naložili do auta a zavezli do Fulneku.

Tam mě vysadili. Domů mi nic nejelo, ale náhodou jsem zastavil stopem auto, které mě zavezlo až do Lipníku. Hned ten den v noci jsem se rozjel do Prahy.

Zúčastnil jsem se tam obou velkých manifestací na Letenské pláni. Po návratu domů jsem vystoupil na manifestaci u kina Hvězda v Přerově.

Kdy jste se začal věnovat politice profesně?

Bylo to 1. 12. 1989, kdy jsem nastoupil jako mluvčí Občanského fóra v Ostravě. Později jsem působil jako neformální hlavní představitel této organizace celého severomoravského kraje.

Vrátím se ještě do období před rokem 1989. Jak jste se stal signatářem Charty 77?

Tomu předcházelo několik událostí. Jako devatenáctiletý student vysoké školy zemědělské jsem se stal členem komunistické strany. Byla to chyba, ale tehdy jsem neměl moc informací.

Byl jsem takový idealista. Člověk nažhavený touhou pomoci společnosti. Nebyl v tom vůbec žádný osobní prospěch a té chyby nelituji, protože v té době na akademické půdě už probíhal tvrdě střet mezi konzervativním a reformním křídlem uvnitř komunistické strany.

Samozřejmě jsem se připojil k reformnímu křídlu, které nakonec přivodilo Pražské jaro 68. Tuto událost jsem prožíval velmi intenzivně, protože jsem byl na vojně, kde jsem prožil i 21. srpen.

Po vojně jsem se stal zootechnikem na statku. Pro mé reformní názory a díky tomu, že jsem se tvrdě stavěl proti okupaci, jsem byl dokonce ještě v lednu 1969 zvolen předsedou základní organizace KSČ.

To vydrželo do dubna, než padl Dubček a nastoupil Husák. V červnu jsem totiž na jednom aktivu předsedů základních organizací komunistické strany z přerovského okresu jako jediný vystoupil s provokativními otázkami a vyjádřil jsem nesouhlas s nástupem Husáka.

Na druhý den mi bylo řečeno, abych opustil své místo na statku. Když vedení komunistické strany zrušilo usnesení předsednictva, které odsuzovalo vstup vojska, byla to pro mě hranice, za kterou jsem nechtěl jít.

Jakmile k tomu došlo, okamžitě jsem požádal o zrušení svého členství ve straně. To bylo v září roku 1969 provedeno formou exemplárního vyloučení. Politické poměry jsem však stále sledoval a velmi mě žrali.

Když byly na podzim sedmdesát šest takzvané svobodné volby, s manželkou jsme se dohodli, že už nebudeme hrát divadélko a odmítli jsme volit. To byl na malém městě docela průšvih.

A tenkrát jsem se rozhodl, že jakmile se objeví nějaká politická opoziční organizace, hned se do ní zapojím. Když pak vznikla charta, neváhal jsem do ní vstoupit. V práci mi ale dali najevo, že mám odejít. Tak jsem nastoupil jako dělník na pilu, kde jsem pracoval třináct let.

Jak hodnotíte vývoj událostí krátce po Sametové revoluci?

Je mnoho lidí, kteří zpochybňují průběh událostí a mají různé spiklenecké teorie a dosti kritizují tu „sametovost“. Domnívají se, že došlo k nějakým nechutným zákulisním dohodám mezi bývalou a nově se vytvářející politickou mocí.

Já vím, že jisté porozumění v tomhle směru bylo, ale bylo motivováno hlavně tím, aby ten přechod od totality k demokracii byl v pravém slova smyslu sametový, a pokud možno, aby co nejméně bolel.

To byl celoevropský zájem. Mělo to sice jistá svá negativa. Například to, že určité nespravedlnosti nebyly dotaženy do konce a viníci za jisté zločiny nebyli potrestáni, ale na druhé straně jsem rád, jakým způsobem všechno proběhlo.

Mnohem větší průšvih by byl, kdyby se v nás probudil barbar a došlo k větším křivdám, které by museli napravovat naši potomci. Sametovost byla dána tím, že hybnou silou prvních dní byla Charta 77.

Ta nastolila princip nenásilí a dialogů, který jí byl vlastní. Mně osobně, až na jisté drobné detaily, celý tento přerod velice vyhovoval.

Vás tato doba vynesla až do křesla ministra vnitra. Jak na tuto funkci vzpomínáte?

Stal jsem se poslancem Federálního shromáždění a ve svobodných volbách v roce 1990 jsem byl lídrem na kandidátce do Sněmovny národů. Shodou okolností jsem se stal ministrem vnitra české vlády, ale ke konci listopadu jsem rezignoval.

Důvodem bylo moje celkové vyčerpání. Hrozilo, kdybych se funkce nevzdal, že zkolabuji. Do roku 1992 jsem v politice pokračoval jako poslanec Federálního shromáždění a v té době jsem se rozhodl z politiky zcela odejít.

Proto jsem nepřijal nabízené kandidatury do dalších voleb a zařídil si doma živnost. Dodnes se zabývám chovem akvarijních rybiček, které jsou určeny na export do zahraničí. Dnes jsem už důchodcem.

Předpokládám, že o politiku jste se však zajímat nepřestal.

To ne, spolupracoval jsem s Občanským hnutím a dokonce jsem se podílel na obnovení České strany sociálně demokratické, ale nikdy jsem se nestal jejím členem. Už jsem byl rozhodnutý, že do politiky nevstoupím.

Jak vnímáte současný stav na naší politické scéně?

Nikdy jsem si nedělal iluze, že demokracie je ideální systém. Bylo mi jasné, že demokracie je spousta všelijakých drobných konfliktů a různých problémů.

Je to systém, který ještě naopak dává víc různých příležitostí všelijakým vykukům než dával totalitní režim. Tyto možnosti jsou v demokracii větší. Mě z principu nic zásadního nepřekvapilo a je jasné, že ideální stav v demokracii je nesmysl.

Ten nikdy nenastane. Proto se na to dívám s nadhledem. Mnohé věci se mi samozřejmě nelíbí, ale zásadně si myslím, že jsme poměrně konsolidovaná, standardní demokratická společnost, kde lidé žijí v atmosféře svobody.

I v ní je však neustále zapotřebí nebýt lhostejný k věcem a snažit se různé věci napravovat, aniž by člověk musel být profesí politik. Přes veškeré problémy naše země vzkvétá a nevidí to jen ten, kdo to vidět nechce.

Osobně si velice cením našeho kulturně-politického a bezpečnostního zakotvení a mám eminentní zájem na jeho stabilitě. Rozumem i srdcem souhlasím s vybudováním protiraketového radaru Spojených států amerických u nás.

Irituje mě náš český antiamarikanismus. Považuji za potřebné stále těsnější sepjetí sjednocené Evropy a Severní Ameriky. Chtěl bych se dožít vzniku Spojených států evroamerických, neboť v tom spatřuji největší naději pro náš budoucí svět.

Tomáš Hradílek

  • narozen 28. 4. 1945
  • vystudoval Vysokou školu zemědělskou v Brně
  • žije v Lipníku nad Bečvou
  • je ženatý
  • vychoval tři děti

PŘEČTĚTE SI DALŠÍ ZPRÁVY Z PŘEROVSKA

Moje PřerovskoSportKulturaPodnikáníČerná kronika

Autor: Pavel Mokrý

17.11.2007 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

SERVIS

Gastronomie - Gastronomie Kuchař/pizzař 23 000 Kč

Kuchaři (kromě šéfkuchařů) Kuchař/ka - pizzař/ka. Požadované vzdělání: základní + praktická škola. Pružná pracovní doba, úvazek: . Mzda min. 23000 kč. Volných pracovních míst: 2. Poznámka: Nástup možný IHNED., , Náplň práce:, výroba pizzy, , Zájemci se mohou hlásit u pana Michala Vrány:, - zasláním životopisu (CV) na e-mail: fik23473@seznam.cz;, - telefonicky na čísle 777 007 765;, - osobně na adrese: ONIPEP s.r.o., Brabansko č.p. 1260/5, 750 02 Přerov 2. Pracoviště: Onipep s.r.o.-pracoviště, Brabansko, č.p. 1260, 750 02 Přerov 2. Informace: Michal Vrána, +420 777 007 765.

Obchod - Obchod Prodavač, prodejce 15 000 Kč

Prodavači elektrotechniky, elektroniky a domácích potřeb Pradavač/ka. Požadované vzdělání: nižší střední odborné. Jednosměnný provoz, úvazek: . Mzda min. 15000 kč, mzda max. 25000 kč. Volných pracovních míst: 1. Poznámka: Náplň práce:, prodej elektra., , Požadavky:, znalost práce na PC, Komunikační schopnosti, příjemné vystupování, zodpovědnost a pečlivost, trestní rejstřík bez záznamu., , Zájemci se mohou hlásit:, - zasláním životopisu (CV) na email: info@okaybartal.cz;, - telefonicky (9,00 - 19,00 hod.) na čísle 728 517 511 - p. Bartál. Pracoviště: Bc. jiří bartál - pracoviště přerov, Lipnická, č.p. 2936, 750 02 Přerov 2. Informace: Jiří Bartál, +420 728 517 511.

Doprava a logistika - Doprava a logistika Skladník 15 400 Kč

Skladníci, obsluha manipulačních vozíků Skladník/ce. Požadované vzdělání: střední odborné (vyučen). Dvousměnný provoz, úvazek: . Mzda min. 15400 kč, mzda max. 18000 kč. Volných pracovních míst: 2. Poznámka: Náplň práce: , příjem a výdej drobného zboží, balení zakázek, práce s PC, komunikace s přepravními službami, komunikace se zákazníky, kompletace produktů. , , Požadujeme: , komunikativnost, samostatnost, chuť pracovat a podílet se na rozvoji firmy, znalost obsluhy PC, , , Nabízíme:, příspěvky na stravování, práci ve stabilní firmě., , Zájemci se mohou hlásit:, - zasláním životopisu (CV) na email: roznovsky@mfp.cz;, - telefonicky na čísle 730 155 969 - pan Rožnovský. Pracoviště: Mfp paper s.r.o., Gen. Štefánika, č.p. 1638, 750 02 Přerov 2. Informace: Jiří Rožnovský, +420 730 155 969.

Stavebnictví - Stavebnictví Stavební montéři 21 500 Kč

Stavební montéři (kromě montérů suchých staveb) Montér sádrokartonů. Požadované vzdělání: základní + praktická škola. Jednosměnný provoz, úvazek: . Mzda min. 21500 kč, mzda max. 23500 kč. Volných pracovních míst: 2. Poznámka: Požadavky:, fyzická zdatnost, , Nabízíme:, možnost výkonu práce i na DPP nebo DPČ, , Zájemci se mohou hlásit:, - zasláním životopisu (CV) na e-mail: caganekp@seznam.cz;, - telefonicky (08,00 - 17,00hod.) na čísle 777 244 363. Pracoviště: Petr čagánek, Hlavní, č.p. 52, 750 02 Přerov 2. Informace: Petr Čagánek, +420 777 244 363.


DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Stovky fanoušků kapely Linkin Park dorazili v pátek na náměstí Přerovského povstání, kde se uskutečnil druhý ročník vzpomínkového koncertu - Remembering Chester Bennigton.
19

Fanoušci Linkin Park si v Přerově připomněli tvorbu Chestera Bennigtona

Modernizace učeben a vytváření komfortnějšího zázemí na ZŠ Velká Dlážka v Přerově
16

Přerovské školy se proměnily ve staveniště. Takto to vypadá na ZŠ Velká Dlážka

Nepoučitelný pražský taxikář a suverénní sedmiletá heligonkářka: videa dne

Podívejte se na krátký sestřih toho nejzajímavějšího, co zaznamenali redaktoři Deníku v pátek 20. července 2018.

Putovní výstava v Lipníku připomíná události let 1948 a 1968

Až do 26. července si mohou návštěvníci prohlédnout putovní exteriérovou výstavu Paměti národa Střední Morava, která se přesunula z olomouckého Dolního náměstí na nádvoří zámku v Lipníku nad Bečvou. Záštitu nad výstavou převzali starosta města Miloslav Přikryl a hejtman Olomouckého kraje Ladislav Okleštěk.

S letištěm v Bochoři se počítá pro výcvik pilotů

S bochořským letištěm se v budoucnu počítá pro výcvik pilotů vrtulníků. Potvrdilo to ministerstvo obrany s tím, že do Bochoře plánuje přesunout část Centra leteckého výcviku v Pardubicích státní podnik LOM Praha. Ten provozuje areál letiště od doby, co ho opustili vojáci vrtulníkové základny.

Extrémní obscénnosti v Trutnově a postsovětský násilník v Brně: videa dne

Podívejte se na krátký sestřih toho nejzajímavějšího, co zaznamenali redaktoři Deníku ve čtvrtek 19. července 2018.

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT