To je koníček! Vyřezal doma už přes tisíc kvedlaček

21. 1. 2016

Přerov – Při procházkách během prvních lednových dnů si nezapomene devětasedmdesátiletý Oldřich Molek z Přerova vzít sebou pilku. Z vyhozených vánočních stromů pak uřeže kousky, které se mu hodí a doma z nich ručně vyrobí kvedlačky.

Výrobce ručních kvedlaček Oldřich Molek v akci

Kliknutím zvětšíte

Výrobce ručních kvedlaček Oldřich Molek v akci | Foto: DENÍK/Eva Najďonovová

Oldřich Molek se narodil do rodiny tesaře, otec ho i jeho bratra k řemeslu vedl. Po vyučení v Uherském Brodě pracoval téměř po celé republice – ve Zlíně, Pardubicích, Praze, Olomouci nebo Kroměříži. Tři roky také prožil v Mongolsku.

„Stavěli jsme tam nemocnici, a i když jsme rusky uměli, museli jsme se naučit mongolsky. Manželka s dětmi za mnou třeba přijeli na měsíc, v práci mi půjčili auto a my mohli cestovat. Byl to úplně jiný život," zmiňuje. Dodnes si pamatuje v mongolštině slova jako sekyra, hřebík nebo deska.

Tesařů je podle něj v okolí málo, ani v rodině se tomu nikdo nevěnuje.

„Syn i vnuk jsou zedníci, takže se dá říct, že zůstali u řemesla. Mě táta odmalička k tesařině vedl, nachystal mi materiál, nářadí a už jsem si něco chystal. Na učiliště také vzpomínám v dobrém. Tenkrát jsem bydlel ve Zlíně a do Uherského Brodu jsem jezdil na kole," vzpomíná s úsměvem na mládí.

Dnes už je Oldřich Molek v důchodu a výroba originálních kuchyňských nástrojů je jeho velkým koníčkem. V povánočním období jich vyrobí až padesát.

„Nejlepší dřevo je pro tyto účely ze smrku a hlavně z jedle. Výroba trvá zhruba hodinu až hodinu a půl," přibližuje.

„Očistím takzvaně žebro od jehličí, podle měřítka uříznu větve a smirkovým papírem vše očistím, aby nikde nebyly skvrny," vysvětluje na první pohled jednoduchý postup.

„Je to zábava, kdyby mě to nebavilo, tak bych to nedělal. A to bych nezvládl, jen tak ležet," dodává. Za posledních dvanáct let, kdy se nezvyklému hobby intenzivněji věnuje, jich vyřezal více než tisíc. Většinu rozdá a daruje známým.

Mezi speciální kvedlačky patří i ta, která měří osmdesát centimetrů.

„Těch jsem udělal asi pět, dá to větší práci. Jednu jsem přivezl i do Německa, kde žije sestra," prozrazuje. Pokud zdraví dovolí, rád by se tam ještě v březnu podíval.

„Se sestrou jsme dvojčata a 19. února nám bude osmdesát, tak doufám, že to ještě společně oslavíme," uzavírá Oldřich Molek.