Turisticky atraktivní je především dominanta zámku - 96 metrů vysoká Spanilá věž, kterou je vidět ze vzdálenosti několika kilometrů a je nejvyšší zámeckou věží v České republice.

Od roku 1958 je zámek na seznamu kulturních památek a ochrana se vztahuje i na budovy předzámčí s parkem a barokní sochařskou výzdobou.

Tovačovská riviéra, která vznikla úpravou břehů Annínského jezera, se letos rozšířila.
Na „tovačovské riviéře“ se rozšířila pláž. Psi mají zákaz

Návštěvníci zde mohou obdivovat renesanční portál, kapli, ale také vídeňské křídlo. V zámecké zahradě se pravidelně konají různé kulturní akce - například oblíbené Svatováclavské hody. Komnaty zámku pravidelně zkrášluje tematicky zaměřenou květinovou výzdobou k nejrůznějším příležitostem Okrašlovací spolek tovačovský.

Věděli jste, že.…

Rodačka z Tovačova Františka Xavera Běhálková spolupracovala i s Leošem Janáčkem

Významná tovačovská rodačka Františka Teresie Emerencie Xavera Běhálková, která se narodila v roce 1853, se zabývala hanáckými tradicemi. Věnovala se sbírání výšivek, hanáckých krojů a keramiky. Všímala si také lidového umění a zvyků, takže se významnou měrou zasloužila o zachování hanáckých tradic nejen v Tovačově.

Spolupracovala s Vlasteneckým spolkem muzejním v Olomouci, kde spolu s profesorem Janem Havelkou a Vlastou Havelkovou uspořádali výstavu moravského národního vyšívání. Podílela se na průzkumu zvyklostí taneční a písňové tvorby Hanácka, sbírala dokumenty o hanáckých obydlích.

Od roku 1889 spolupracovala s Leošem Janáčkem a Lucií Bakešovou. Jejich spolupráce vedla v roce 1891 k uspořádání přednášky v Brně, která měla název

„O významu a podstatě tanců národních.“ Vydala také publikaci Národní tance na Moravě. Xavera Běhálková zemřela v Tovačově ve věku 54 let. Město si připomene 170. výročí jejího narození odhalením zrestaurované náhrobní desky na hřbitově v Tovačově.