Právě Božena Šimanská je jednou z tváří putovní výstavy Paměti národa „Nezapomeňme“ ke třicátému výročí sametové revoluce, která začala v úterý odpoledne na náměstí T. G. Masaryka v Přerově. Lidé si mohou panely s příběhy obětí totality a osobností, jejichž životy změnila sametová revoluce, prohlédnout až do 7. října.

Nevtípilovi vlastnili jedno z největších hospodářství v Kozlovicích u Přerova. Komunisté jim ale neodpustili, že se rodina odmítla podrobit kolektivizaci, nechtěla odevzdat majetek státu a vstoupit do Jednotného zemědělského družstva.

„Tatínek tehdy dostal za údajnou sabotáž dvanáct let, stejně jako můj bratr. Švagr dokonce třináct let - ostatní sedláci dopadli ve vykonstruovaném procesu o něco lépe. Tatínkovi bylo přitom v té době už šedesát sedm let,“ líčí Božena Šimanská.

Vykonstruovaný proces s „kulaky“ se konal v srpnu roku 1955 a byl učebnicovým příkladem toho, jak dokázali komunisté zatočit s těmi, kteří chtěli hospodařit na svém. Následky pocítila celá rodina.

„Tatínek zemřel po čtyřech letech ve věznici v Leopoldově. Švagr Alois Jemelka si odpykal více jak osm let a před desíti lety zemřel na rakovinu plic,“ podotýká.

Rodina se musela vystěhovat z hospodářství a její matka doslova živořila. Boženu Šimanskou, která stihla ještě předtím, než nastaly rodině krušné časy, vystudovat medicínu, čekaly jen ústrky. S dětmi jí v době, kdy nastoupila do práce, pomáhala maminka.

„Nastoupila jsem v nemocnici v Přerově a pracovala na ušním, nosním, krčním. Když zavřeli otce, řekli mi, že musím opustit Přerov a odejít do Velkých Losin. Odmítla jsem a řekla jim, že za dvě věci člověk nemůže - za svůj vzhled a původ. A to byla věta, která mě zachránila, že jsem zůstala v Přerově. Ale neměla jsem tady žádný med,“ popisuje.

Ilustrační foto.
Dálnice Olomouc - Přerov: vykoupeno 20% pozemků. Kdy začne stavba?

Výstava putuje do osmi měst

Putovní výstavu „Nezapomeňme - listopad 1989 na střední Moravě“ pořádá Paměť národa - jedna z nejrozsáhlejších sbírek vzpomínek pamětníků v Evropě, kterou spravuje obecně prospěšná společnost Post Bellum.

„Zavítá do osmi měst Olomouckého a Zlínského kraje, která využila možnosti připomenout si tímto způsobem třicet let od sametové revoluce. Kromě Přerova ji uvidí třeba lidé v Hulíně, Uherském Brodu, Vsetíně nebo Litovli,“ řekl Petr Zavadil z Paměti národa Střední Morava.

Každý panel je věnován jedné z osobností, kterou zasáhl listopad 1989. „Je mezi nimi olomoucká herečka Ivana Plíhalová, která byla v Občanském fóru, ale zajímavý je i příběh Lubomíra Šika z Litovle, kterého režim pronásledoval jen kvůli kresleným karikaturám,“ přiblížil.

Výstava byla záměrně instalována na náměstí, aby byli s osudy obětí komunismu konfrontováni kolemjdoucí. „Je dobré připomínat toto výročí i těm, kteří by si ho raději nepřipomínali. Občas se při instalaci setkáváme i s negativními reakcemi, ale zatím nám panely nikdo neponičil,“ poznamenal organizátor putovní expozice.

Paměť národa pořádá také workshopy na školách a k třicetiletému výročí pádu komunismu chystá i film o tom, jak probíhala sametová revoluce v Olomouckém kraji.