Se záměrem ale kvůli kritice ze strany ministerstva životního prostředí neuspěl. O stavbě kanálu se začalo v Přerově více mluvit v souvislosti s nedávno zahájenou putovní výstavou Křižovatka tří moří.
„Mrzí nás, že snahy na zbudování vodního koridoru opět ztroskotaly. Lodní doprava je totiž mnohem ekologičtější a méně narušuje okolí hlukem, než jiné druhy dopravy. Využití vodní cesty by bylo také účinnější než cokoliv jiného v ochraně před povodněmi,“ řekl Tomáš Kolařík ze společnosti Plavba a vodní cesty.
Podle něj navíc tlačí Evropská unie na českou stranu, aby se k otázce jasně vyjádřila. Plány na zbudování kanálu se snaží prosadit různé vlády už bezmála sto let. „Dvakrát ale ze záměrů, které už měly zcela konkrétní obrysy, sešlo.
V obou případech snahy projektantů přerušila válka, za totality se zase záměr přesouval z pětiletky na pětiletku. Hlavním důvodem toho, že se stavba vodního koridoru v minulosti nerealizovala, byly však finance,“ dodal Kolařík. A právě náklady na zbudování koridoru ve výši kolem 300 miliard korun jsou příliš tučným soustem pro ochránce životního prostředí i některé starosty měst a obcí na Přerovsku.
Ti navíc upozorňují na ekologický dopad megalomanské stavby. „Kanál Dunaj - Odra - Labe je podle mě naprostý nesmysl. Pokud ho někdo prosazuje, jde mu evidentně o zprostředkování toku dotací do vlastní kapsy,“ komentoval dosti ostře vizi vedoucí ornitologické stanice Muzea Komenského v Přerově Zdeněk Vermouzek.
„Je to obrovská stavba, která by zabrala rozsáhlé území o rozloze stovek až tisíců kilometrů. Zasáhla by také zhruba sto přírodních rezervací a zničila vše, co v nich žije,“ upozorňuje dále Vermouzek. Podle něj by se ve zhruba čtvrtině všech povodí změnilo mikroklima a vodní režim.
Experti ministerstva životního prostředí prý zjistili, že by došlo k narušení migračních tras ryb a negativnímu ovlivnění hydrologických podmínek v říčních nivách na ploše téměř 33 tisíc hektarů.
„Hlavně je to však stavba, která je zcela neslučitelná s tím, co chápeme pod pojmem ochrana přírody,“ podotkl Vermouzek. Představa, že bude v Přerově přístav a městem povede lodní doprava, se ale zamlouvá vedení zdejší radnice. „Záměru fandíme, protože město je přirozeným dopravním uzlem. Navíc jsme vždy podporovali vznik terminálu kombinované přepravy,“ uvedl primátor města Jiří Lajtoch (ČSSD).
Lodní doprava je podle něj do budoucna dobrou alternativou pro železniční nebo silniční dopravu. Za nereálný ale považuje projekt starosta Lipníku nad Bečvou Miloslav Přikryl. „Podle mě je to zcela nereálná věc, která nemá šanci na úspěch. Dlouhodobé stavební uzávěry navíc obcím brání v rozvoji území. Před několika lety na tento problém obce v regionu upozorňovaly a asi nejvíce se to dotklo Hustopečí nad Bečvou,“ vzpomněl Přikryl.
S mírnými rozpaky pohlížejí na stavbu také v Hranicích. „Náš názor se nemění. Nejprve je nutné prověřit reálnost celého záměru,“ uzavřel mluvčí hranické radnice Petr Bakovský.
■ Již v roce 1653 moravský zemský sněm za podpory říšsko-německého císaře a českého krále Ferdinanda III. zvolil zvláštní komisi pro usplavnění řeky Moravy a její propojení s řekou Odrou. Tímto se zabýval italský architekt ing. Filibert Luchese, který vyprojektoval podél řeky potahové stezky a 15 nádrží, ze kterých by byla v suchých obdobích periodicky vypouštěna voda. Náklady na stavbu měly být pokryty pouze formou roboty. Král v roce 1657 zemřel a v roce 1663 pronikla vojska Osmanské říše až na Moravu, a tak se návrh v té neklidné době nedočkal uskutečnění.
■ Dalším kdo se propojením řek Dunaje a Odry zabýval, byl Lothar Vogemont, nizozemský duchovní. Ten sepsal v roce 1700 traktát „Pojednání o užitečnosti, možnosti a způsobu spojení Dunaje s Odrou, Vislou a Labem plavebním kanálem“, což je první návrh na propojení všech tří povodí (Dunaje, Odry a Labe).
■ V 18. století a na počátku 19. století bylo otázka splavnění řeky Moravy i průplavu k Odře výzvou, na níž odpovídala řada inženýrů vlastními návrhy. V roce 1719 vypracoval plukovník Norbert Wenzel von Linck z pevnosti Uherské Hradiště projekt na úpravu řeky Moravy pro plavbu, do mapy však zároveň zanesl i průplav k Odře odbočující z Bečvy u Hustopečí. V roce 1722 byla podle návrhu vybudována plavební komora u Rohatce, první stavba tohoto druhu v českých zemích. Od té doby na řece Moravě i Odře probíhala plavba menších lodí o nosnosti 10 tun.
■ V roce 1873 vypracovali prof. Oelwein a ing. Pontzen pro anglo-rakouskou banku projekt průplavu Dunaj-Odra, který počítal s nosností člunů 240 tun. Trasa odbočovala z Dunaje u Grossenzendorfu východně od Vídně a byla vedena po pravém břehu Moravy a Bečvy po Hranice a dále do údolí Odry k Bohumínu. Tohoto vedení se většinou držely i další návrhy, a to až do doby vzniku Československé republiky. Průplav byl schválen v roce 1873 oběma komorami vídeňského parlamentu. Ve stejném roce získala banka koncesi na vybudování průplavu. Hospodářská krize v témže roce realizaci projektu odsunula. Koncesi nakonec odkoupila Severní dráha císaře Františka Ferdinanda, ta se stavbou nepočítala a tím potencionální konkurenci zlikvidovala.
■ Dne 16. března 1900 vznesla Obchodní a živnostenská komora v Praze požadavek, aby byl vybudován průplav Dunaj-Odra-Labe. V říšské radě tuto myšlenku z českých poslanců jednoznačně podporovali mladočeši. Pro vybudování průplavu byli také poslanci Dolních Rakous, Slezska a Haliče. 11. června 1901 byl podepsán Vodocestný zákon, ve kterém byla zakotvena i výstavba průplavu Dunaj-Odra-Labe. Zákon stanovil že realizace má být zahájena roku 1904 a dokončena ve lhůtě 20 let.
■ 19. listopadu 1938 byl podepsán německo-česko-slovenský protokol o způsobu uskutečnění odersko-dunajského průplavu a jeho labské větve. Slavnostní výkop průplavu odersko-dunajského byl proveden 8. prosince 1939, za účasti Rudolfa Hesse a jiných předních nacistických pohlavárů, poblíž Kedzierzynu v dnešním Polsku. Práce započaly i na opačném konci vodní cesty u Vídně, kde bylo vyhloubeno koryto v délce 6 km. V roce 1943 byly zastaveny veškeré práce. Zdroj: Wikipedie
CO VY NA TO?
„Záměru fandíme, protože město je přirozeným dopravním uzlem. Navíc jsme vždy podporovali vznik terminálu kombinované přepravy.“
Jiří Lajtoch (ČSSD), primátor města
„Kanál Dunaj - Odra - Labe je podle mě naprostý nesmysl. Pokud ho někdo prosazuje, jde mu evidentně o zprostředkování toku dotací do vlastní kapsy.“
Zdeněk Vermouzek, ornitologická stanice Muzea Komenského
„Náš názor se nemění. Nejprve je nutné prověřit reálnost celého záměru.“
Petr Bakovský, mluvčí hranické radnice
Z tiskové zprávy Hnutí Duha
Sporný projekt by poškodil ochranu před povodněmi i vzácnou krajinu lužních lesů, mokřadů a luk podél stovek kilometrů Moravy, Odry a Labe. Problém však představuje již nyní, aniž by samotná stavba začala. V různých variantách jeho zvažované trasy totiž stále platí stavební uzávěry, které komplikují život desítkám obcí a omezují jiné využití pozemků v říčních nivách, včetně obnovy jejich přírodních funkcí. Otázka revize stavebních uzávěr je na stole již několik let. Rozpor s rozvojem obcí a ochranou přírody je totiž zásadní. Plány kanálu Dunaj - Odra - Labe ostře hodnotily nezávislé posudky, které si na jednotlivé části projektu nechaly vypracovat Jihomoravský a Zlínský kraj. Označily jej za „velmi vážné ohrožení“, respektive „ovlivnění katastrofického charakteru”. Expertní analýza ministerstva životního prostředí propočetla, že stavba by vážně narušila vodní režim na 28% plochy zasažených povodí. Hnutí DUHAp rosazuje, aby vláda desítky let staré stavební uzávěry v řadě moravských měst a obcí zrušila a projekt definitivně zamítla.
Návrh parametrů vodní cesty
Třída vodní cesty: Vb
Zdroj: Wikipedie
