Odhalili při něm nejen řadu cenných zajímavostí, ale především prokázali, že Horní Moštěnice byla osídlená minimálně již ve třináctém století.

„Co do počtu odkrytých archeologických situací i získaných nálezů datujících stavbu je to nejvýznamnější archeologický výzkum v regionu a možná i na celé střední Moravě za poslední léta,“ zhodnotil přerovský archeolog Zdeněk Schenk.

V místě, kde dnes stojí barokní kostel, býval kdysi kostel gotický.

„Stával na pozůstatcích původní vesnice, která zřejmě zanikla požárem,“ říká muzeolog Jan Mikulík.

Podle něj není vyloučené, že osadu vypálila uherská vojska krále Bély IV., tato úvaha zůstává však jen jednou z hypotéz. Dosud měli k nejdávnější minulosti Horní Moštěnice odborníci až první písemnou zmínku z roku 1274.

„O osídlení ve třináctém století svědčí například nalezené střepy keramiky s typickým římsovitým okrajem,“ zmiňuje jeden z nálezů pod úrovní nynější podlahy kostela Schenk.

Z konce třináctého století pochází také nalezený stříbrný parvus Václava II., což je mince, která měla hodnotu dvanáctiny pražského groše.

„Našli jsme také dva čtyřhranné feniky z 15. století a mince s ražbou Ludvíka Jagellonského a starší z doby Zikmunda Lucemburského,“ přibližuje Schenk. Pestrá škála mincí z různých období dokazuje, že kostel fungoval nepřetržitě a byl centrem dění.

Při průzkumech objevili archeologové i nejstarší stavební prvky.

„Dva kusy pocházejí ze vstupního portálu, další je nádherný kus pískovce. Je to zřejmě čtvrtina podstavce pod hlavní oltář,“ popisuje Mikulík.

Ještě v roce 1625 měl kostel oltáře tři. Svědčí o tom zápis z generální vizitace, kterou zde provedli olomoučtí jezuité. Jejich soupis po plenění za třicetileté války uvádí, že kostel měl spálenou střechu.

„Podle zápisu ve farní kronice byl kostel zvláště nepřátelskými Valachy, kteří nenadále přišli, zpustošen a od Uhrů pobořen, úplně vykraden a vyloupen,“ cituje Mikulík.

O více než sto let později vtrhli do kostela Prusové, kteří podle kroniky obrali i faráře a kostelníka.

V roce 1757 ale kostel prodělal velkou přestavbu presbytaria – to již bylo vytvořeno v základech, v nichž je kostel dnes. Generální úpravu do dnešní podoby ale získal až v letech 1847–1852.

„Celý prostor lodi a částečně i presbytáře je jedno velké pohřebiště,“ říká Mikulík.

V jižní kapli dokonce odborníci odhalili kryptu, ještě větší krypta je pod nynějším presbytářem. Archeologové našli pod podlahou dokonce i dětské hroby.

„Podle písemných pramenů zde byl roku 1772 pochován Jan Baptiska Říkovský z Dobrčic. Podle farní kroniky byly na toto místo následně pochovány i jeho děti,“ říká muzeolog. Zda byly nalezené hroby skutečně jejich, to už se dnes dá s jistotou zjistit jen těžko.

„Na tak malou vesničku je to nesmírně významný objev. Vlastně jsme jim posunuli dějiny hlouběji do minulosti,“ shrnuje Schenk a jeho kolega dodává: „Kam jsme kopli, tam se před námi historie rozevřela jako čítanka.“

V současné době je již podlaha v kostele spravená, ještě se na ni bude pokládat dlažba. Náhrobní kámen z roku 1562 ale lidé budou moci vidět, zůstane překrytý tvrzeným sklem.

„Další překvapení nás možná čeká, až budeme sundavat a zlatit kopuli. V té jsou prý uloženy dobové peníze,“ plánuje další akce starosta Horní Moštěnice Zdeněk Vrána.

I díky němu byly náklady na stavební práce v kostele minimální. Vrána je totiž starostou místních hasičů a v kostele s nimi sám pracoval.

„Co jim zbývalo, když jsem jim zavelel,“ dodává s úsměvem.