„Zájem byl skutečně enormní. Na každý z turnusů máme přihlášenou zhruba stovku dětí. Například nabídku na třetí turnus jsme vyvěsili 11. ledna a na druhý den 12. jsme měli obsazeno,“ řekla vedoucí tábora Veronika Skácelová.

Na tábory jezdí do Čekyně děti ve věku od 6 do 15 let. Přijely sem z různých koutů země.

„Jezdím sem už devět let a moc se mi tu líbí. Je tu dobrá parta lidí, skvělá zábava, proto se ráda vracím. Příští rok pojedu naposledy, a potom bych se chtěla účastnit jako instruktorka,“ svěřila se se svými plány čtrnáctiletá Amálie Mirvaldová, která to na tábor neměla daleko.

Přijela totiž z nedalekého Přerova. Ani Lumír Tomeček nepřijel z velké dálky.

„Jsem z Hranic a na táboře jsem úplně poprvé. Rozhodně nelituji, že jsem jel. Líbí se mi tady úplně všechno,“ svěřil se chlapec.

V areálu čekyňského tábora se nachází pětačtyřicet chatek. Děti mají k dispozici bazén, hřiště a antukové kurty. Třetího turnusu se účastní také dvě tělesně handicapované děti. Jednou z nich je čtrnáctiletá vozíčkářka Karolínka z Kopřivnice, která tábor navštívila už loni jako host.

Organizátoři pro ni totiž vyhlásili sbírku, jejíž výtěžek měl sloužit k pokrytí nákladů spojených s rehabilitačním cvičením dívky. Zapojili se do ní rodiče táborníků a podařilo se vybrat částku 25 tisíc korun.

„Líbí se mi, že se tady myslí i na nás handicapované a že je tábor přizpůsobený i našim potřebám. Děti jsou tu kamarádské, a to to je fajn,“ řekla čtrnáctiletá Karolínka.

Podle organizátorů je třetí turnus zaměřený na vojenskou tematiku.

„Myslím si, že program je pestrý. Měli jsme tu ukázku práce vojenské policie, její techniky a zpestřením byl i výcvik služebních psů. Děti mají za sebou orientační běh v nedalekém lese, táborák a spoustu soutěží. Další zajímavý program máme ještě před sebou,“ popsala hlavní vedoucí tábora Iveta Straková, podle které je největší odměnou, když děti při odjezdu z tábora pláčou, že ještě nechtějí jet domů.