K uspořádání výstavy v Přerově vedly podle kurátora výstavy Aleše Drechslera hned dva důvody.

„Téma egyptologie jako takové je pro veřejnost velmi poutavé,“ říká a hned přidává i druhý důvod. Martin Frouz s Muzeem Komenského několik let spolupracoval při dokumentaci archeologických výzkumů ve městě. Když v muzeu zjistili, že Frouz působí i v jiných oblastech, postupně se zrodila spolupráce muzea s Českým egyptologickým ústavem.

Vyvolávání duchů a kritické okamžiky

Největší část výstavy se věnuje vykopávkám v Abúsíru, archeologické lokalitě vzdálené asi dvacet kilometrů od Káhiry. V Egyptě je provádí právě Český egyptologický ústav, který tam působí už víc než padesát let.

„Svým způsobem vyvoláváme duchy, vyvoláváme svět, který kdysi existoval a dnes je pouze jakousi imaginární součástí historie téhle planety. Cestujeme v jakémsi časostroji zpátky do minulosti a snažíme se tu minulost oživit všemožnými prostředky a vědeckými metodami, aby ten obraz byl co nejreálnější,“ přibližuje práci egyptologů člen ústavu Miroslav Bárta.

Jeho práci a práci všech jeho kolegů však na jaře zkomplikovali nepokoje v arabském světě. „Abusír je jednou z nejpostiženějších lokalit,“ vysvětluje Bárta. Způsobilo to podle něj sousedství s pyramidovými poli a oblastí s poměrně hustým osídlením.

„Takže lidé, kteří žijí často na hranici rozumného úživného minima, vyrazili koncem ledna do pouště zkusit své štěstí,“ popisuje. Lidé prováděli vykopávky na českých nalezištích, pronikli do skladů jejichž velkou část poškodili a některé památky dokonce ukradli. Na vystavených fotkách je zachycená i spoušť, kterou po sobě nechali.

„Česká egyptologie se dostává do kritického okamžiku a my se snažíme udělat všechno proto, abychom mohli pokračovat dál, jak jsem pracovali desítky let,“ říká vědec. Bude se tak stavět například nový sklad. „Podle toho, jak to zatím vypadá, tak do začátku října poběží další expedice v Abúsíru,“ říká Bárta s tím, že koncem září je čeká i expedice do Západní pouště.

I odtamtud jsou některé z pěti desítek vystavovaných fotografií. A vidět je i v projekci připravené pro návštěvníky, kterým by se tištěná část zdála malá. Na promítacím plátně si lidé můžou prohlédnout na pět a půl tisíce dalších snímku. „Když si tam sednete, bez větších problémů je za šest hodin stihnete,“ směje se autor fotografií Martin Frouz. Celá projekce podle něj byla zamýšlená jako malý žert. Když člověk jede do Egypta, taky podle něj stihne jen část. Stejně jako každý, kdo si sedne k projekci. Množství obrázků, které se divák z výstavy pomyslně odnese, tak zůstává jen na něm.

BARBORA HANOUSKOVÁ