Karpatští Němci ze Slovenska, Maďaři a Slováci se vraceli 18. června 1945 po válce zpět domů. Vlaku, ve kterém cestovali, si na nádraží všimli příslušníci 17. pěšího pluku z Petržalky. Nechali je vyvléct z vagonů a dovlekli na kopec nad Přerovem. Rozhodující roli tehdy sehrál důstojník Karol Pazúr, který tvrdil, že jsou v transportu příslušníci SS, zodpovědní za válečná zvěrstva. Sestavil popravčí četu, a ta dostala povel zastřelit gestapáky.

Samozvaný mstitel navštívil ještě ten den Místní národní výbor v Lověšicích a vyžádal si silné chlapy k vykopání hromadného hrobu. Dvacet sedm mužů muselo až do jedné hodiny ráno hloubit jámu - a pak nastal čas kruté odplaty.

Lidé z transportu, kteří neměli s jednotkami SS nic společného, se museli vysvléct do spodního prádla a odevzdat svým vrahům peníze, šperky, vkladní knížky i doklady. Pak byli kulkou do týla nemilosrdně popraveni.

Pamětníci vzpomínali na muže a ženy, kteří prosili a modlili se k Bohu, na děti, které hystericky plakaly. Nikdo ale nedostal šanci - žádná ze sto dvaceti žen, žádný z dvaasedmdesáti mužů, žádné z pětasedmdesáti dětí. Nejmladší oběti bylo šest měsíců.

Aby se na bestiální popravu nevinných lidí v lesíku u Horní Moštěnice nikdy nezapomnělo, o to se dlouhá léta snaží historik František Hýbl.

Díky jeho úsilí se podařilo nalézt ostatky zpopelněných žen a dětí na olomouckém hřbitově v Neředíně a zajistit jejich převezení na městský hřbitov v Přerově, kde jsou pochovány mužské oběti masakru. Rodiny se tak půl století po hrůzné události podařilo alespoň symbolicky spojit.

„Nově zjištěné skutečnosti se staly součástí mé poslední publikace. Podařilo se mi zjistit, že pouhý den poté, co Karol Pazúr a jeho pomocník Bedřich Smetana na Švédských šancích zavraždili na 267 karpatských Němců, zastřelili a okradli také 90 maďarských skautů ve věku 13 až 17 let ve slovenské Petržalce,“ zmínil František Hýbl.

Aby se nikdy nezapomnělo….

Místo, kde k tragédii došlo, už dnes není veřejnosti neznámé. Na Švédských šancích byl totiž v červnu 2018 vztyčen kovaný kříž, který zhotovil umělecký kovář Jiří Jurda ml. Monument je čtyři metry vysoký, váží tři sta kilogramů a utrpení nevinných symbolizuje nejen trnová koruna, ale i otvory po kulkách.

Na Švédské šance nyní zavede turisty také nová naučná cyklostezka, což je projekt, který chystá obec Horní Moštěnice.

„Naučná cyklostezka propojí Přerov s Horní Moštěnicí a měla by mít několik zastávek - povede na Švédské šance, ale také k místnímu mini pivovaru, a končit má u zámecké zahrady,“ nastínil starosta obce Vladimír Martínek.

Odkud se vzalo jméno?

A jak vlastně vznikl název Švédské šance? Pojmenování má své kořeny v jiné kapitole dějin.

„Za třicetileté války vybudovali v těchto místech Švédové velký vojenský tábor o obvodu osmi kilometrů. Odtud vznikl název blízkého kopce Švédské šance. Toto období dnes ale připomíná jen několik bunkrů, ve kterých se zabydleli bezdomovci,“ zmínil starosta.

Obec se ze švédského obležení nemohla dlouho vzpamatovat. Z městečka zůstalo jen osm domů a obyvatelstvo sem muselo být dovezeno z jiných míst.