Jeho lyžařskou přípravkou prošly stovky, možná i tisíce přerovských dětí. Na hory s nimi neúnavně vyráží neuvěřitelných čtyřicet let. Jeho odchovanci už mu dávno pomáhají vychovávat nové lyžaře v roli instruktorů a někdejší žáci dnes do lyžařské školy přivádějí své děti.

„S lyžařskou školou jsem začínal někdy kolem roku 1978. Tehdy jsme jezdili s Meoptou na Karlov, kde jsme měli zázemí. To bylo docela organizačně náročné, protože jsme vypravovali až devět autobusů,“ zavzpomínal na své začátky Svatopluk Kuča, který se sám postavil na lyže už v pěti letech.

Už od léta 2022 budou mít lidé na Anínském jezeře v Tovačově lepší přístup k vodě. Ilustrační foto
Lepší koupání v Tovačově: rozšíří pláže a vybudují vstupy do jezera

„Měl jsem strýce na Bílém kříži a jezdil za ním, když byly uhelné prázdniny. Tam jsem se naučil sám lyžovat, a od té doby mě to drželo. Potom se jezdívalo na Troják, Tesák a další místa,“ doplnil nadšený sportovec, který se věnoval nejen lyžařskému výcviku, ale v minulosti pořádal pro děti také tábory a sportovní aktivity v tělocvičně.

„Byli jsme na to tenkrát tři, ještě s Broňou Kučerou a Pepou Martinkem. V létě se jezdilo hlavně na kolech a v zimě na lyžích. Potom už těch akcí bylo hodně, tak se naše cesty rozešly a každý se vrhl na vlastní dráhu,“ vysvětlil Kuča, jehož lyžařská škola má zázemí v Branné a v Koutech nad Desnou, kam už jezdí přes třicet let.

„Kolik prošlo naší školou dětí, to si netroufám odhadovat. Přesně se to spočítat nedá, ale každopádně už vychováváme druhou generaci lyžařů,“ svěřil se sportovec.

Fotograf Jindřich Štreit "loví" v ulicích Přerova snímky pro nový kalendář města pro rok 2023.
Jindřich Štreit fotí přerovský kalendář. V ulicích, na bazéně i na hokeji

Nejen lyžování, ale i chování

Stejně jako jiná sportovní odvětví i sjezdové lyžování podle něj zaznamenalo velké změny.

„Je to patrné hlavně ve výzbroji a výstroji. Díky tomu se i technika mění a děti se dnes učí lyžovat rychleji. Naším cílem ale je nejen děti naučit lyžovat, ale také jim ukázat, jak se mají chovat na kopci. To je také velmi důležité. Je potřeba, aby děti, které jedou s rodiči třeba do Itálie, věděly, kam se správně postavit na svahu, a jak předejít úrazu,“ doplnil Svaťa Kuča, který svou lyžařskou školu neřídí jen od stolu, ale ve svém důchodovém věku každou sobotu a neděli sjíždí kopce v Jeseníkách se skupinkou začátečníků. Ani v létě ale neodpočívá. Zajišťuje totiž vyhlídkové lety horkovzdušným balonem.

„Roky jsou sice tady, ale pořád mám ten zápal a baví mě to. Nabíjí mě hlavně děti. To je pro mě hnací motor. Navíc v tom nejsem sám. Pomáhá mi celá rodina, takže dobrovolně povinně je postavena na svah manželka, syn, dcera, zeť a snacha a bez super party dalších lidí bych se taky neobešel,“ uzavírá s velkým úsměvem na tváři, který je pro něj typický, Svaťa Kuča.