Zbytečně složitá organizace, nesmyslně tvrdé podmínky pro studenty, „školácké“ chyby softwaru, a dokonce i v zadání – to jsou nejčastější body kritiky maturitních generálek.

„Výrazné problémy jsme zaznamenali hlavně v komunikaci s Cermatem, kam se v případě potřeby nedalo dovolat,“ uvedl ředitel přerovského Gymnázia Jakuba Škody Jan Raška. Stejnou potíž již dříve hlásila například Střední škola gastronomie a služeb na Šířavě. Ani digitalizace testů a jejich následné vyhodnocení se neobešly bez chyb.

„Pokud je výstup takový, že student splnil test na sto dvacet procent, tak je asi něco v nepořádku,“ popsal Raška, který se zároveň netají svým rozčarováním z celých maturitních generálek.

„Zarážející je, když si člověk uvědomí, kolik peněz jejich příprava stála. Kdyby mi takovou práci odevzdal student, neprospěl by,“ zhodnotil ředitel.

K chybě, na niž upozornil a před níž by v softwaru měly fungovat jednoduché pojistky, se v tiskové zprávě vyjádřil ředitel Centra pro zjišťování výsledků vzdělávání Cermat Pavel Zelený.

„Šlo jednoznačně o porušení metodických pokynů a instrukcí ze strany hodnotitelů a zadavatelů. Většinově se chyba projevila tak, že žák nebyl hodnocen pro nepřítomnost nebo byl hodnocen výsledkem „nula“ navzdory tomu, že zkoušku vykonal a hodnotitelem byl ohodnocen nenulovým počtem bodů, respektive byl hodnocen bodovým ohodnocením mimo rámec povolených hodnot, například nad sto procent,“ uvedl Zelený. Podle mluvčího Cermatu Petra Habáně jsou však celkově kladné a záporné ohlasy ze škol zhruba v rovnováze.

Nesmyslná pravidla

Další ředitelé v Přerově se shodli na zbytečně přísných pravidlech.

„Organizace byla příliš překombinovaná, až nesmyslně. Například mezi textovou a poslechovou částí zkoušky z angličtiny se studenti nesměli vzdálit z učebny, a přitom se před druhou částí museli znovu legitimovat,“ uvedla jeden z příkladů ředitelka Gymnázia Jana Blahoslava a Střední pedagogické školy Romana Studýnková.

V některých případech byly prý otázky nejednoznačné a spíše úsměvy studentů vzbuzovaly i chyby v zadání.

„V protokolech byla třeba adresa školy uvedená dvakrát. Horší ale bylo, že v zadání byly chyby v interpunkci. To mi připadá divné, když testy z češtiny nás mají z interpunkce vyzkoušet,“ zmínila studenta čtvrtého ročníku obchodní akademie v Přerově Martina Kopecká.

Bez čůrání a bez pití

Velkou nevoli ze strany budoucích maturantů vzbudil zejména zákaz odskočit si během devadesátiminu­tových zkoušek na záchod nebo se napít.

„I tyto připomínky jsme uvedli ve zprávě, kterou posíláme na krajský úřad,“ řekla ředitelka Studýnková.

„Nejvíce připomínek se týká náročné logistiky, která je i dle mého mínění zbytečně finančně náročná. Například rozvoz testů pomocí kurýrní služby je v době datových schránek a dalších technických vymožeností návratem do minulosti. V některých případech stanovená opatření vyjadřují vyloženě nedůvěru k ředitelům škol,“ uvedl vedoucí odboru školství krajského úřadu Miroslav Gajdůšek. Jeho tým nyní připravuje na základě ohlasů ze škol materiál pro zasedání krajské rady.

I když ředitelé často hodnotili i obsahovou stránku a náročnost testů, konkrétní informace o školách si Gajdůšek zveřejnit nepřál. „Dělat žebříčky a hodnocení škol na základě těchto výsledků odmítáme. Cílem generálek nebylo ani tak zjistit, co studenti umí, ale zejména jak funguje logistická stránka věci,“ řekl vedoucí odboru.

O něco sdílnější byli ředitelé obou přerovských gymnázií, kteří si na úroveň studentů rozhodně nestěžují. „Pro studenty z gymnázií by to problém být neměl a ukázalo se, že také není,“ řekl Jan Raška. Podobného názoru je také ředitelka Romana Studýnková. „Potvrdilo se, že gymnaziální studenti jsou na tom se znalostmi velice dobře. Na střední škole je úspěšnost o něco nižší, ale to je dáno tím, že výuka je zde posunuta více do praxe,“ komentovala ředitelka výsledky.