Významnou událost, nad níž převzal záštitu i tehdejší prezident republiky Edvard Beneš, přiblíží zajímavá expozice v prostorách výstavní síně Pasáž v Přerově. Její vernisáž se uskuteční v neděli 24. ledna v 17 hodin.

Výstava měla ukázat rozmach Hané

Podle historiků proměnilo léto roku 1936 město Přerov v jednu velkolepou výstavní síň. „V rámci velkoryse pojaté Středomoravské výstavy se totiž expozice rozmístily takřka po celém městě a soustředěně pak v prostoru na pravém břehu mezi lávkou a parkem Michalov," přiblížil Petr Sehnálek z Muzea Komenského v Přerově.

Výstavní areál navržený Aloisem Pilcem tvořila pětatřicet metrů dlouhá hlavní třída se zelení uprostřed a malým náměstím, kde byly umístěny četné pavilony. Na výstavišti a v téměř všech školních budovách byly po celou dobu instalovány expozice státní správy a samosprávy, dopravy, kultury, školství, sportu, peněžnictví, obchodu, průmyslu, živností či spolkového života.

Středomoravská výstava v roce 1936 je fenoménem, který si letos po osmdesáti letech připomene město Přerov. Do příprav se tehdy zapojily stovky lidí. Vernisáž výstavy, věnované této unikátní expozici, se uskuteční v neděli ve výstavní síni Pasáž.

Středomoravská výstava v Přerově. Foto: DENÍK/Petra Poláková-Uvírová

Výstava měla zkrátka ukázat rozmach nejen Přerova, ale i celé Hané. Zlí jazykové tvrdí, že nám Středomoravskou výstavu záviděla města v celé republice.

Součástí expozice byl i zábavní park, v jehož středu byla padáková věž Masarykovy letecké ligy – v té době unikátní zařízení pro řízený a zajištěný seskok padákem z výšky pětatřiceti metrů.

„Je až neuvěřitelné, kolik lidí se tehdy do příprav zapojilo. Protože měla výstava celorepublikový význam, chtěli se Přerované předvést. Prakticky každý, kdo ve městě něco znamenal, se nějak zapojil. Bylo v tom velké nadšení a vlastenectví," přiblížila kurátorka výstavy Marta Jandová.

Tento fakt potvrzuje i výčet jmen v jednotlivých odborech a sekcích výstavy. Jen namátkově některá z nich: uznávaní umělci Augustin Mervart a Antonín Kubát, advokáti Leopold Mohapl a Miloš Vignati, vlivní obchodníci a továrníci Karel Zejda, Ladislav Pražák, Jindřich Bouda, Karel Ertl nebo Miloš Sum, ale především – tehdejší starosta Richard Kleiber, jenž byl duší celého projektu.

V době konání výstavy se v Přerově uskutečnilo na osm desítek sjezdů rozličných spolků, korporací, institucí či politických stran. O víkendech si tak v Přerově obrazně řečeno podávali dveře včelaři, motoristé, hasiči, úředníci, váleční veteráni a poškozenci anebo pokrokové ženy.

„Tuto událost, od které uplynulo osmdesát let, od té doby v Přerově nic nepřekonalo," poznamenala Marta Jandová.

Středomoravská výstava v roce 1936 je fenoménem, který si letos po osmdesáti letech připomene město Přerov. Do příprav se tehdy zapojily stovky lidí. Vernisáž výstavy, věnované této unikátní expozici, se uskuteční v neděli ve výstavní síni Pasáž.

Středomoravská výstava v Přerově. Foto: DENÍK/Petra Poláková-Uvírová

Pamětní kniha pro 70 tisíc podpisů

Na výstavě v Pasáži budou k vidění nejen dobové fotografie, ale i zajímavé exponáty – například vzácná pamětní kniha, již zapůjčilo Muzeum Komenského v Přerově.

Pro Středomoravskou výstavu ji zhotovilo knihařství Bedřicha Ferta v Bartošově ulici. Autorem návrhu a v podstatě i celého díla byl Miroslav Fert, absolvent Státní grafické školy v Praze.Vazba byla zhotovena z jednoho kusu přírodní kůže – vepřovice a daroval ji majitel přerovského závodu na výrobu kufrů Karel Zejda.

Lidé zhlédnou i plánek unikátní padákové věže a přístroje, které v té době vyráběla společnost Optikotechna (dnešní Meopta).

„Podařilo se nám najít i pamětníky, kteří se tehdy Středomoravské výstavy zúčastnili. Jeden z nich nám třeba přinesl permanentní vstupenku z první padákové věže," popsala.

Raritou Středomoravské výstavy byl elektrárenský pavilon, který projektovali manželé Oehlerovi, a měl propagovat elektřinu. Všechny památky ve městě i hlavní ulice byly v průběhu výstavy nasvíceny.

„Stálo nám za to přestěhovat sochu Světlušky z areálu Ornitologické stanice, protože jsme chtěli, aby byla po osmdesáti letech znovu důstojně vystavena," přiblížila kurátorka.

Socha byla zhotovena speciálně pro Středomoravskou výstavu sochařem Rudolfem Hlavicou a během posledních desítek let se stěhovala z místa na místo.

„Za války ji museli ukrýt před Němci, po ní se vrátila zpět na své místo, a v šedesátých letech se přestěhovala k nádraží. V roce 1991 byla znovu umístěna na Ornis a teď se konečně dočká zrestaurování," uzavřela Marta Jandová.