Stále si nemohu zvyknout, že práce opozičního zastupitele je obvykle prezentována jen jako důsledné popírání všeho, s čím přicházejí koaliční strany.

Bohužel, tímto přístupem se pak často ztrácí racionální jádro našich připomínek a v samotném zastupitelstvu tak vzniká dojem, že není třeba se jimi zabývat.

Někdy si myslím, že je to jen z pouhé pohodlnosti. Vzhledem k našim menšinovým hlasovacím možnostem v zastupitelstvu jsem ráda, že se kauza přesunu radnice medializuje, protože se tak konečně otevírá cesta k veřejné a doufám, že i k odborné diskusi.

Radnice je totiž centrální správní objekt a jeho umístění má svá pravidla. V našem městě nevyřešili problém nové radnice ani naši předkové a stav který přetrvává, je provizoriem v místě, kde se se stavbou radnice už dlouho počítalo.

Má to svoji historickou logiku. Radnice není obdobou feudálního sídla, stojícího stranou a nejlépe na kopci, ale je moderním a snadno dostupným úřadem, jehož místo je v přirozeném centru města.

Sama nejsem odborník, ale protože mi nedělá problém s potřebnými lidmi komunikovat, vím, že v této věci zůstala nezodpovězena řada jednoduchých otázek a nebyly zkoumány další alternativy řešení: - v loňském roce byl zamítnut projekt víceúčelové a drahé radnice ve spodní části Masarykova náměstí (TGM).

To je myslím v pořádku, je to ale dostatečný důvod lehkomyslně opustit tento optimální, po všech stránkách připravený městský prostor a nehledat nové řešení právě zde? Zvláště, když město Přerov vynaložilo v minulých letech nemalé úsilí a finanční prostředky na pořízení budov a pozemků v této lokalitě? - v současné době se již počítá s umístěním knihovny v jiné budově.

Proč tedy nedošlo k serioznímu posouzení ceny radnice na TGM ve stejném prostorovém požadavku, jaký je nyní uplatňován pro její umístění na Horním náměstí (celkem asi 25 osob)?

Území TGM nám umožňuje vybudování moderní, reprezentativní a optimálně projektované radnice pro svůj účel. Rozsáhlý vnitřní trakt nabízí možnost výstavních, relaxačních a komerčně využitelných prostor, včetně parkoviště (případně parkovacího domu).

Bezbariérový přístup je přitom naprostou samozřejmostí. Neměli bychom si ponechat kontrolu nejen nad architektonickým dořešením území, ale také nad využitím komerčních ploch – nejspíš zde nebudeme chtít herny a zastavárny? - není stěhování radnice nevratným krokem, jen za účelem rozprodeje lukrativních ploch na západní straně TGM?

Co nám nabízí Horní náměstí?

  • - při posuzování radnice na Horním náměstí si nejdříve vysvětleme, že sídlo pro čtyři politiky a dvacet úředníků není radniční komplex, ale jen komplex několika měšťanských domů pro jeden účel.
  • - pokud jde o jejich vnitřní, památkově chráněné prostory, u řady místnostní nelze splnit závaznou hygienickou normu osvětlení a nedají se využít na kanceláře. Domy jsou totiž hluboké a mají málo oken. Proto jsou tyto nevyužitelné plochy v nevýhodném poměru. Dokládá to zpracovaná studie.
  • - reprezentativnost těchto objektů je dána pouze historickým prostorem a to za cenu celkově špatné dostupnosti. Mluvit o bezbariérovosti některých částí je proto zavádějící. To už je lepší argument pana náměstka Kulíška, že za primátorem a jeho náměstky běžní občané stejně nechodí.
  • - oživení Horního náměstí nespočívá ve zvýšení dopravy, ale spíše v rozvíjejících se kulturních aktivitách Muzea Komenského a jiných subjektů. Naopak přijdeme o prosperující klubovou scénu v jednou z domů zamýšlené radnice. Osobně nezavrhuji ani klidový charakter Horního náměstí a jsem přesvědčena, že by bylo vhodné posoudit zkušenosti z jiných podobných měst. I zahraničních.

    Navržené přemístění radnice je politickým rozhodnutím současné radniční koalice. Hlavní důvod našich opozičních střetů v této oblasti, vidím v téměř laickém přístupu k řešení urbanistických problémů našeho města.

    Často přitom postrádám odbornou pomoc magistrátního pracoviště městské architektury a urbanismu a významný odborný efekt neshledávám ani ve složení pracovních skupin typu: “napříč politickým spektrem“.

    Smutných případů takové praxe je v poslední době, bohužel, dost. Je už téměř běžné, že se problémové projekty i přes oficiální neschválení v zastupitelstvu předkládají znovu a tak dlouho, až se konečně najde nový potřebný počet hlasů.

    To mi dává naději, že je reálný i opačný postup. Argumenty pana náměstka primátora Kulíška mi zatím nenabídly žádný srozumitelný důvod, proč stěhovat sídlo radnice do míst, které naši předkové už dávno před námi opustili z praktických důvodů.

    Marta Jandová zastupitelka Společně pro Přerov