Obden nacházejí v koších láhve od alkoholu nebo jiné, ještě nepříjemnější stopy po nejrůznějších návštěvnicích.

Toalety v přízemí hranického zámku jsou volně přístupné veřejnosti. Nevybírají se na nich žádné poplatky, ale denně se o jejich čistotu starají uklízečky, které zaměstnává město. Jejich zkušenosti se stavem záchodů jsou čím dál horší. „Každý druhý den vyhazuji z koše nějakou láhev od alkoholu. Buď je prázdná nebo je v ní ještě trocha rumu či vodky,“ svěřila se nedávno Deníku jedna z uklízeček. Byla to táž žena, která našla před pár týdny v jedné z kabinek jehlu.

Pokud by sloužily toalety jen návštěvníkům městského úřadu, bylo by podle uklízeček všechno v pořádku. Jak ale vypozorovaly, zamykají se do kabinek na delší dobu i bezdomovkyně a jiné ženy ze sociálně slabších vrstev. Právě po nich zůstávají v koších láhve. Před pár dny se uklízečkám z pohledu do jedné kabinky zvedl žaludek. „Mísa byla shora úplně pokálená,“ popsala stručně nepříjemný zážitek jedna z nich.

„Toalety ve dvoraně zámku jsou veřejné, i když jsou v provozu jen po úřední dobu radnice. Uhlídat, kdo a proč je využívá, je prakticky nemožné,“ sdělil tiskový mluvčí hranické radnice Petr Bakovský.

Jeho slova potvrzuje pohled na monitor na služebně městské policie. Kamera, namířená na dvoranu, zabírá celý prostor a přiblížit se její obraz nedá. Lidé, kteří do zámku vcházejí severním vchodem, nelze na dálku rozpoznat. „Je to ostuda. Když jdu s dcerou z náměstí, například od doktorky, a jí se chce na záchod, je pro mě toaleta na radnici jediným řešením. Mám ale vždycky upřímnou obavu, že tam něco chytí,“ postěžovala si mladá maminka z Hranic. Další veřejná toaleta je ve městě až v budově Kolosea na třídě 1. máje. Mimo to je v hranických ulicích rozmístěno i několik takzvaných suchých toalet. Jejich stav ale také není zrovna ideální.