Troubky, srovnané se zemí, Přerov pod vodou. Jako přednosta Okresního úřadu v Přerově jste musel v 1997 organizovat evakuaci stovek lidí, komunikovat s velením armády, vládou, starosty poničených obcí i hasiči. Po opadnutí vody vás čekal další nelehký úkol - obnova infrastruktury a návrat k normálnímu životu. Co vám tato zkušenost dala?
Do funkce přednosty Okresního úřadu v Přerově jsem nastoupil v roce 1993 poměrně mladý a povodně, které přišly o čtyři roky později, pro mě byly největší školou života. Překvapilo mě, že okamžitě, hned a v podstatě všichni, kdo mohli, pomáhali. Kromě Troubek, které byly srovnány se zemí, a pod troskami domů zahynulo devět lidí, byla zcela vyřazena infrastruktura v Přerově i Hranicích.
Pro lidi byl tehdy největší problém zajistit pitnou vodu, aby nedošlo k epidemii. Pod vodou se ocitly všechny důležité komunikace, tedy silnice první třídy. Život byl neskutečně rychle paralyzován, protože byly zaplaveny banky i obchody s potravinami. Pozitivně ještě dnes vnímám okamžité semknutí lidí a pomoc těch, kteří nebyli postiženi povodněmi, těm, kterým voda sebrala všechno. S ohledem na dnešní dobu ale musím říci, že státní správa byla řízena úplně jinak - z centra, tedy z vlády. I vztahy mezi starosty, okresním úřadem a vedoucími pracovníky byly na osobní bázi a přátelské úrovni. S méně finančními prostředky se toho dokázalo poměrně hodně. Dnešní doba je pochopitelně jiná, převratná, technologická, a život si možná až příliš komplikujeme.


Řada starostů obcí na řízení okresy dodnes vzpomíná v dobrém, protože kraj na jejich požadavky často neslyší. Jak to vnímáte vy?
Nechci se nikoho dotknout, ale jsem pořád zastáncem okresů a okresních úřadů, protože to byla správní jednotka pro výkon státní správy tak akorát velká na to, aby se dala obsáhnout. Navíc vláda jako exekutiva měla v každém okrese přednostu, který jí byl přímo podřízen. Měl s ní tedy kontakt, zatímco dnes už se děje tento kontakt zprostředkovaně přes krajské nebo městské úřady na obcích s rozšířenou působností. Už je to tedy přenesený výkon státní správy a komunikace je složitější.

Jako starosta působíte na radnici v Lipníku už čtvrté volební období, tedy šestnáct let. Proč jste se vlastně rozhodl jít do komunální politiky?
V Lipníku jsem se narodil a žiji zde celý svůj profesní i soukromý život. Záleží mi tedy na tom, jak se na život ve městě dívají lidé. Lipník je malé, nechci říct provinční město, které má necelých devět tisíc obyvatel. Lidé odsud hodně dojíždějí do zaměstnání do větších měst - Přerova, Olomouce nebo Hranic. Navíc se dnes vzdálenosti zkracují, takže začínají dojíždět i do Ostravy nebo Brna. Snažíme se z Lipníku udělat dobré místo k žití, aby se jim tu dobře bydlelo a měli blízko do přírody. Už před dvaceti lety, když jsme šli poprvé do voleb, jsme vybírali osobnosti, které toho ve svém profesním životě hodně dokázaly a nejsou na veřejné správě závislé, nepracují v ní a mají většinou soukromá povolání nebo firmy. Dá se tedy předpokládat, že je jejich pohled objektivní. Pětkrát jsme vyhráli volby, ale poprvé jsme neobsazovali funkci starosty a byli pouze členy městské rady.

Co se podařilo?

Když jste přebíral úřad po svém předchůdci, měl jste jasnou vizi toho, jak by měl Lipník za dvacet let vypadat?
Město jsem převzal ve stavu úměrném době. Měl jsem svou vizi a vždycky mi záleželo na tom, aby s ní souhlasili všichni členové zastupitelstva. Po všechna čtyři volební období jsme měli velmi podobnou, ne-li stejnou vizi v zastupitelstvu města, takže se věci lépe prosazovaly. Podařilo se nám zrealizovat infrastrukturní projekty, revitalizaci a rekonstrukci městské památkové rezervace, památkových objektů, ale i zámku se všemi vybydlenými objekty, kde jsou dnes galerie, společenské místnosti nebo kavárny. Provedli jsme opravy komunikací a chodníků a důležitá byla i změna organizace dopravy - podařilo se prosadit výstavbu obchvatu Lipníku a změnit nebezpečnou křižovatku Na Horecku. A pak jsme prosadili i věci, které lidi potřebují, aby se jim ve městě dobře žilo - nový kulturní dům Echo nebo novou sportovní halu.

Na který z projektů jste vy osobně nejvíce pyšný?
Úplně nejvíce asi na to, že za těch šestnáct let spolu v zastupitelstvu všichni spolupracují, jsou schopni jít si po zasedání sednout třeba na pivo, nebo si dát večeři, a vnímat problémy stejným nebo podobným způsobem. Myslím si, že pro komunální politiku je to nejdůležitější věc.

Ve srovnání s Přerovem jste v oblasti dopravy vždy o krok napřed. Zatímco stavba dálnice D1 mezi Lipníkem a Přerovem běží na plné obrátky, navazující úsek Říkovice - Přerov stojí kvůli námitkám ekologických aktivistů Děti Země. Kdybyste měl jednat s Dětmi Země, co byste udělal?
Podle mě to není jen problém D1, tedy stavby z Říkovic do Přerova. Myslím si, že u dopravní infrastruktury jde o absolutní selhání státu po celé období třiceti let. Protože nemluvíme jen o dokončení D1 Říkovice - Přerov a Přerov - Lipník, ale i o dálnici Hulín - Fryšták, o dálničním obchvatu Prahy nebo třeba dálnici z Brna do Vídně. Myslím, že si neděláme dobré renomé v Evropě, protože se o problémech více mluví, než se konkrétně řeší. Už od devadesátých let říkám, že potřebujeme takový zákon na dopravní infrastrukturu nebo liniové stavby, jaký mají v Německu. Uběhlo téměř třicet let a zákon není. Myslím si tedy, že je to v první řadě selhání státu.

O setkání s prezidenty

Byl jste v minulých letech téměř u všech návštěv hlav státu v Lipníku nad Bečvou. Na které nejraději vzpomínáte?
Prvním prezidentem, který navštívil naše město, byl v roce 1946 doktor Edvard Beneš. Toho jsem ale nemohl zažít, protože jsem ještě nebyl na světě. Velký dojem ve mně zanechal prezident Václav Havel, který sice nebyl oficiálně v Lipníku, ale zastavil se při své cestě přes naše město v kasárnách coby vrchní velitel ozbrojených sil. Velmi dobrý dojem zanechal na spoluobčany i Václav Klaus, který navštívil město Lipník několikrát, ale ve funkci prezidenta dvakrát. Prezident Miloš Zeman byl v Lipníku jednou, loni v listopadu.

Jaké vize byste chtěl ve městě prosadit v příštím období, pokud zase uspějete?
Chtěl bych na prvním místě dosáhnout toho, aby všichni zastupitelé táhli za jeden provaz a měli podobné světýlko v tunelu. To je totiž nejdůležitější a bez toho nic nedokážete. Samozřejmě je důležité pokračovat v dokončení oprav místních komunikací, jak silnic, tak chodníků - a to nejen v Lipníku, ale i všech místních částech. K dalším projektům patří revitalizace místního koupaliště, a protože už nepotřebujeme tolik tvrdých infrastrukturních projektů, chtěli bychom vylepšovat společenský a kulturní život ve městě pro všechny generace - děti, mládež, ale i střední generaci a seniory.