Na straně druhé vážná obava z narušení životního prostředí. Rozhodnutí vlády o tom, zda bude pokračovat příprava průplavu Dunaj-Odra-Labe, má padnout už za několik týdnů.

Přerovská senátorka Jitka Seitlová na toto téma navrhla veřejné slyšení na půdě Senátu, které se uskuteční 14. června.

„Záměr vodního koridoru může významně ovlivnit náš region. Právě u Přerova je totiž navrženo křížení jeho tří větví: Labské, Dunajské a Oderské,“ vysvětlila senátorka. Na jednání podle ní dostali pozvánku zastánci i odpůrci záměru.

„Oslovili jsme zástupce kraje, ale i obcí s rozšířenou působností a experty Univerzity Palackého v Olomouci. Cílem slyšení je poskytnout pro rozhodování vlády podklady, vycházející z debaty široké odborné veřejnosti a z požadavků obyvatel záměrem dotčeného území,“ zdůvodnila.

Ministerstvo dopravy zveřejnilo už koncem loňského roku závěry studie proveditelnosti vodního koridoru. „Výsledky ekonomického hodnocení ukázaly, že má největší smysl propojení Dunaje a Odry. Riziková je naopak varianta projektu, která zahrnuje Labskou větev,“ uvádí studie.

Celkové investiční náklady projektu ve variantě propojení Dunaje a Odry se odhadují na 283 miliard. Ve variantě propojení všech tří řek činí náklady 585 miliard korun. Ministerstvo dopravy předpokládá financování ze strany Evropské unie tak, je to běžné u jiných projektů - a to až do výše 85 procent investice. Očekává se i zapojení zahraničních investorů.

Stavba mimoúrovňového křížení v Předmostí , polovina května 2019
První demolice kvůli průpichu už se blíží

Nepočítá s dálnicí?

Podle ředitele společnosti Plavba a vodní cesty Tomáše Kolaříka by Přerov stavbou vodního koridoru získal na přitažlivosti.

„V Přerově má vzniknout největší nákladní přístav a logistické centrum s napojením na všechny druhy dopravy - silniční, železniční, leteckou a vodní. Kromě nákladní plavby je veliký potenciál i pro tu rekreační, protože by koridor propojil stávající Baťův kanál s Přerovem,“ řekl.

Senátorka ale upozorňuje na úskalí a zaslala své připomínky k návrhu trasy a studii proveditelnosti. Podle ní nejsou ve studii řádně vyhodnoceny inženýrsko-geologické podmínky, zcela zásadní pro realizaci trasy, ale i vyčíslení nákladů.

„Plavební most v Lipníku vede přes dočasně uklidněný sesuv, plavební tunel Jezernice prochází potencionálně sesuvným územím, zářez průplavu u Velké u Hranic protíná dočasně uklidněný sesuv, u Polomi u Hranic prochází návrh trasy patou několika aktivních sesuvů. Náklady na budování stavby v těchto úsecích budou mnohem vyšší,“ soudí Jitka Seitlová.

Podle senátorky se navíc stavba nové dálnice R55 v úseku mezi Přerovem a Olomoucí několikrát protíná s nově navrženou trasou průplavu - studie přitom dálnici vůbec nezahrnuje. Trasa vodního koridoru koliduje i s dalšími záměry.

„Není také známá spotřeba vody pro provoz průplavu Dunaj-Odra-Labe. Většina toků je už nyní bilančně napjatá a odběry v období sucha mohou znamenat zásadní kolize. Dotování průplavu z uvažovaných externích nádrží na trase není vyhodnoceno z hlediska už reálného několikaměsíčního deficitu srážek,“ doplnila.

Napouštění kanálu a kompenzace ztrát může v kraji způsobit deficit ve vodních zdrojích. „Stěžejní faktor zajištění vody pro provoz kanálu studie neřeší,“ uzavřela.

Vizualizace toho, jak by mohla v budoucnu vypadat křižovatka tří moří u obce Rokytnice u Přerova.
Studie dala kanálu Dunaj-Odra-Labe zelenou, v Přerově má být velký přístav
Baťův kanál ve Spytihněvi
Baťův kanál chce kraj protáhnout až do Olomouce a Přerova. Kolik by to stálo?