Výstava, která začala ve čtvrtek v Pasáži, připomíná na svou dobu odvážnou stavbu, která je dominantou Masarykova náměstí už sto dvacet let.

„Představit bohatou historii Městského domu, to by bylo na tlustou knihu. Snažili jsme se tedy podnítit vzpomínky návštěvníků prostřednictvím fotografií tak, aby si u nich zavzpomínali na své mládí, nebo akce, které v měšťáku sami zažili,“ přiblížila kurátorka výstavy Marta Jandová.

Té se podařilo objevit během příprav na půdě Městského domu unikátní exponáty - původní mechanismus na spouštění lustru, hodinový stroj s datem výroby 1897 či ručičky z ciferníku hodin, které v Přerově odbíjely čas před sto dvaceti lety.

„Městský dům byl v minulosti vždycky trochu problém, a to hlavně ekonomický. Málokdo dnes třeba ví, že se jej radní pokoušeli dvakrát v historii prodat, protože byl jeho provoz příliš nákladný,“ dodala Marta Jandová. V roce 1928 byl dokonce otištěn i inzerát v novinách.

Půda "měšťáku" ukrývá historický hodinový stroj

Hotovo bylo v roce 1897

Na svou dobu honosnou stavbu tehdejšího „Záloženského domu,“ který se skládal z hostince a hotelu, menšího sálu a galerie, navrhli dva přední stavitelé - Karel Hugo Kepka a Alois Jan Čenský, jehož dílem je i Měšťanská beseda v Plzni.

Oponu, která už ale v Městském domě dávno není, vytvořil v roce 1894 Theodor Hilšer.

Ten byl autorem historických obrazů a portrétů a spolupracoval i na Maroldově panoramatu „Bitva u Lipan“. V letech 1904 až 1908 vytvořil také oponu pro Smetanův dům v Litomyšli, za niž získal dokonce cenu, nebo opony pro divadlo v Mladé Boleslavi.

„Jeviště je pak dílem bratří Bittnerů z Prahy. Podle dobových zpráv byly veškeré práce na stavbě Městského domu hotové koncem listopadu 1897. Veřejnosti byla budova slavnostně předána 4. prosince roku 1897 a slavnostní řeč měl předseda dozorčí rady Leopold Riedl,“ doplnil zajímavost historik Jiří Lapáček ze Státního okresního archivu v Přerově.

Centrum Přerova se vylidňuje, krám už zavřel i Baťa

Navštěva Jana Masaryka

Lidé mohou na výstavě zhlédnout také originály stavebních plánů, ale pokud se nechtějí vracet jen do minulosti, mohou se zastavit u fotografií z návštěv zajímavých osobností.

Budovu si v roce 1948 na své návštěvě města prohlédl Jan Masaryk, z bývalých prezidentů to byl třeba Ludvík Svoboda.

Bohatou štukovou výzdobu s prvky secese mohou dnes obdivovat hvězdy světového jazzu na tradičním festivalu, ale také návštěvníci stužkovacích plesů či divadelních představení a koncertů. I v tom je jeho kouzlo. Že se v něm Přerované cítí jako doma.