Připomínky k Plánu odpadového hospodářství Olomouckého kraje totiž zaslala na ministerstvo životního prostředí senátorka Jitka Seitlová.

Podle jejích slov není spalovna zcela zažehnána.

„Právě Přerov je jednou z nejpravděpo­dobnějších variant – z veřejných projednání a z dalších informací je zřejmé, že zájem o postavení spalovny projevila zdejší teplárna," uvedla senátorka.

Plán odpadového hospodářství podle ní hodlá do roku 2020 recyklovat padesát procent papírů, plastů, skla a kovů.

„Tyto cíle ale neodpovídají evropské odpadové politice ani hierarchii nakládání s odpady a nutně musejí být zvýšeny," soudí.

Od nízké míry recyklace se odvíjí vysoká prognóza produkce směsných komunálních odpadů. Kvůli nízce nastavené míře recyklace předpokládá plán produkovat v roce 2025 až 163 tisíc tun směsných komunálních odpadů.

Legislativa přitom neumožňuje tyto odpady skládkovat bez předchozí úpravy, což vede k nutnosti vybudovat pro takto velké množství směsných komunálních odpadů zpracovatelskou kapacitu.

Obavy z toho, že by mohla spalovna vzniknout v areálu teplárny, mají i zástupci Hnutí Duha.

„Na veřejném projednávání koncepce Plánu odpadového hospodářství 2. listopadu v Olomouci byl přítomen i zástupce společnosti Veolia, která vlastní teplárnu v Přerově. Z jeho vyjádření bylo zřejmé, že zájem zpracovat zbytkový komunální odpad tímto způsobem tady je," konstatoval.

Protest proti spalovně v Přerově v dubnu 2012. DENÍK/Petra Poláková - Uvírová

Referendum jako obrana

Zástupci iniciativy „Za naše děti proti spalovně" protestovali v Přerově proti vzniku zařízení pro energetické využití odpadu už před třemi lety.

Někteří byli symbolicky vybaveni dýchacími přístroji, jiní pískali, nebo nesli transparenty. Nakonec se podařilo dosáhnout alespoň toho, že jim zastupitelé slíbili referendum.

V Přerově je téma kvality životního prostředí obzvlášť palčivé – město dlouhodobě doplácí na neřešenou dopravu zvýšenou koncentrací polétavého prachu v ovzduší, je zde chemička a další průmysl. Rozhodující slovo by podle radních měli mít občané.

„Máme proti tomu jednoznačnou obranu – pokud by kraj ukázal na Přerov jako na místo, kde má vyrůst spalovna, tak musí být referendum, ve kterém rozhodnou naši občané," řekl přerovský primátor Vladimír Puchalský (SpP).

„Kraj dobře ví, co se v Přerově kvůli spalovně dělo, a je si vědom i toho, že je plánováno referendum," doplnil náměstek přerovského primátora Pavel Košutek (ANO).

Obce chtějí více informací

Co se ukazuje jako další problém, je nedostatečná komunikace s obcemi. Ty se totiž cítí být z projednávání Plánu odpadového hospodářství Olomouckého kraje odstrčeny a tvrdí, že mají málo informací.

„Obce s rozšířenou působností založily vlastní spolek, který má efektivně hospodařit s odpady na svém území, ale zbytek kraje z toho nějak vypadává. Chceme se podílet na vytváření systému v Olomouckém kraji a budeme jednat o tom, abychom se stali jeho součástí," konstatoval starosta Prosenic Otakar Dokoupil.

„Třináct obcí s rozšířenou působností postavilo ty ostatní před hotovou věc a nutí je, aby do spolku vstoupily bez ohledu na to, jak odpad třídí obce v mikroregionech," posteskl si také starosta Veselíčka Tomáš Šulák.

Většina obcí tak podle něj nemá možnost výběru.

„Je to centralistický model na vytváření odpadových center, a ten se mi nelíbí. Překvapují nás polovičaté informace z kraje – minulý týden bylo veřejné projednávání k této problematice, ale my jsme se o něm nedozvěděli, protože bylo rozesláno jen obcím s rozšířenou působností. Nám ne," zmínil.

Plán odpadového hospodářství Olomouckého kraje by měli krajští zastupitelé schvalovat poté, co se vypořádají se zaslanými připomínkami zástupci ministerstva životního prostředí.