Výstavba spalovny, kterou radní vzletně nazývají zařízením pro energetické využití odpadu, mnohé obyvatele města děsí.

Proč? Jak ukázala debata na jednání, je jedním z důvodů i nedostatek informací o tomto strategickém záměru.

„Česká republika se zavázala plnit evropské normy. V prosinci loňského roku proto města a obce v Olomouckém kraji podepsaly společné memorandum, jak postupovat v otázce likvidace odpadů. Čím dříve se k problému postavíme, tím to bude ekonomicky úsnosnější,“ vysvětlil náměstek olomouckého hejtmana Pavel Horák (KDU-ČSL).

Podle něj je energetické využití odpadů do budoucna jedinou cestou ochrany životního prostředí.

„V kraji je celkem čtrnáct skládek a žádná další už se do budoucna nebude vytvářet. Energetické využívání odpadu v porovnání se skládkováním zamezí emisím skleníkových plynů,“ doplnil s tím, že se lidé nemusejí obávat zhoršení kvality životního prostředí.

V současné době vzniká studie proveditelnosti, která bude hotová do poloviny letošního roku.

„Ta také určí nejvhodnější lokalitu,“ konstatoval Horák s tím, že ve hře není pouze město Přerov, ale i Uničov či Mohelnice. Velkou výhodou Přerova ale podle něj je, že má výhodu centrálního zásobování teplem.

„Studie provedlitelnosti by měla odpovědět i na způsob investice a budoucí provoz. Je totiž rozdíl, jestli zařízení provozuje veřejný subjekt, který může kontrolovat vstup a výstup, nebo privátní firma,“ podotkl Horák.

Velké mlčení

Zastupitelé na jednání kritizovali fakt, že obyčejným lidem v Přerově scházejí informace, do jaké míry spalovna ovlivní kvalitu ovzduší.

„Rád bych apeloval na pana primátora, aby byl tak laskav a o vývoji zpracování studie proveditelnosti pravidelně informoval. Občané potřebují informace, které by vyloučily, že dojde ke zhoršení životního prostředí. Na straně města bylo v této otázce velké mlčení,“ shrnul své výhrady zastupitel Vladimír Puchalský (Společně pro Přerov).

Náměstek přerovského primátora Josef Kulíšek (ODS) se ale proti tomuto tvrzení ostře ohradil s tím, že lidem informace poskytovány jsou.

„Kromě toho, že jsme pozvali na jednání zastupitelstva náměstka hejtmana, hodláme uspořádat také seminář s občany,“ řekl Kulíšek.

Zastupitelka Elena Grambličková (ODS) debatu s veřejností jedině vítá.

„O takový seminář by byl velký zájem, problematika zařízení pro energetické využití odpadu je pro Přerov zásadní,“ zmínila.

Podle ní by ale mělo město obyvatele finančně motivovat.

„Občan by nemusel platit za využití skládky, protože dodává zařízení energetickou hodnotu. Pokud by se měl seminář uskutečnit, bylo by dobré zmínit tuto ekonomickou výhodu. Peníze by byly pro lidi dostatečně motivační,“ řekla.

Čtyři až pět lokalit

Některé zastupitele zajímalo, zda je Přerov skutečně žhavým adeptem kraje na výstavbu zařízení pro energetické využití odpadů.

„Je potřeba vážně říci, že existují čtyři nebo pět lokalit. Není tajemstvím, že o to projevilo zájem město Mohelnice, další dva subjekty jsou výrobního charakteru, z toho jeden nedaleko Přerova. Za zajímavé považuje toto zařízení i přerovská teplárna Dalkia,“ shrnul Horák.

Zastupitel Michal Symerský (KSČM) vznesl dotaz, zda jsou kromě vytipovaných lokalit pro výstavbu spalovny vybrány i lokality pro ukládání popela.

„Například Rakušané si ho neukládají, ale vyvážejí do Německa,“ řekl.

Podle Zuzany Ochmanové, vedoucí oddělení ochrany životního prostředí Krajského úřadu v Olomouci, bude studie proveditelnosti obsahovat i odpověď na tuto otázku.