Přestože dnes ubytovna zeje prázdnotou, neuvažuje prý o tom, že by ji definitivně zavřel.

V budově v Tovární ulici, která patřila dříve Českým drahám, bydlelo asi třicet rodin.

Malé pokojíky obývaly i čtyřčlenné nebo pětičlenné rodiny, se sociálním zařízením na společné chodbě.

Hygienici prováděli na podzim loňského roku v ubytovně šetření, protože se zde vyskytlo několik případů žloutenky typu A – zejména u dětí.

"Vymalujeme a vylepšíme pokoje"

Hlavním důvodem toho, proč romský podnikatel Pavel Mirga provoz ubytovny omezil, jsou ale neplatiči.

„Od té doby, co začali dostávat doplatky na bydlení složenkou, mi klienti neplatili. Dali jim peníze na ruku, a oni je utratili. Proto jsem se s nimi musel rozloučit," vysvětlil.

Slušní nájemníci podle něj získali náhradní bydlení v sociální ubytovně v Dluhonské ulici v Přerově, zbývající se vrátili do měst, ve kterých měli trvalé bydliště. Sociální ubytovnu v Tovární ulici ale pravděpodobně nezruší.

„Provádíme zde drobné úpravy, například výměnu sociálních zařízení. Vymalujeme a vylepšíme pokoje. Do budoucna už ale chceme ubytovávat jen jednotlivce nebo zaměstnance, ne rodiny. To se nám nevyplatilo, kvůli spotřebě energie a vody," řekl.

Problém s výskytem žloutenky typu A už je, jak dodal, zažehnán.

S ubytovnou už musí souhlasit město

Podle šetření sociálních pracovníků magistrátu zůstali v ubytovně v Tovární ulici pouze dva nájemníci.

„Provozovatel požaduje po majiteli objektu rekonstrukci, a pokud ji provede, lidé by se sem zase měli vrátit," upřesnila Ivana Kapustková, sociální pracovnice přerovského magistrátu.

Ve městě jsou nyní necelé dvě desítky ubytoven, ve kterých žijí sociálně slabí. Nejvíce je jich v okolí nádraží – ve Škodově či Kojetínské ulici. Jedna nová se nedávno otevřela také v Dluhonské.

„V této ubytovně, která byla otevřena mezi posledními, žije asi čtyřicet nájemníků, samí muži. Žádná nová už v poslední době nevznikla," doplnila.

Provozovatelům se „byznys s lidskou bídou" dlouho vyplácel – a to díky štědré náruči státu v podobě doplatků na bydlení.

To se má ale nyní změnit – kvůli novele zákona o hmotné nouzi, která začala platit od ledna letošního roku.

Podle ní musí dát souhlas s ubytováním těchto lidí obec či město.

„Zatím ale ještě není jasná metodika a nevíme ani, jakou formou tento souhlas budeme dávat," zmínila Ivana Kapustková.

Sedm set lidí na přerovských ubytovnách

Na ubytovnách nyní žije kolem šesti až sedmi stovek lidí. Romských obyvatel je ale v Přerově mnohem více.

„Podle šetření, které se provádělo, jsou jich přes čtyři tisíce," konstatoval přerovský radní a manažer prevence kriminality Jiří Kohout (SpP).

Město má nyní šanci získat dva specialisty na romskou problematiku přímo z řad policie.

„Je to díky projektu, financovanému z Norských fondů. V přerovských ulicích by měli od května působit také čtyři asistenti prevence kriminality, kteří se budou pohybovat v sociálně vyloučených a problémových lokalitách," uzavřel.