Bouřlivou diskusi mezi obyvateli města nedávno vzbudily nové skulptury na Tyršově mostě. Bronzový zubr na betonovém podstavci, pták v podobném provedení a stromy, připomínající spíše pahýly, jsou pro některé patrioty dodnes nestravitelným soustem.

Tento týden odstraňovali stavebníci na jednom z betonových stromů prasklinu, která se vytvořila vlivem vedra. „Autorka díla Ivana Šrámková provedla revizi všech prvků, a protože se na stromě objevily spáry, došlo k opravě. Skulptury zubra i ptáka jsou podle ní v pořádku," informoval Jiří Raba z odboru rozvoje přerovského magistrátu.Opravy na jednom z betonových stromů na Tyršově mostě v Přerově

Věnuje se stejná péče i ostatním sochám ve městě?

Lidé v Přerově si to nemyslí.

„Třeba podivné betonové sousoší u nefungující kašny u Hané, o tom se pořád jen mluví. Nejen, že do prostředí vůbec nezapadá, ale je zchátralé a špinavé," myslí si jeden z místních Petr Tichý.

Důvod toho, proč se rekonstrukce kašny u Hané odkládá, je prostý – nedostatek financí. Přestože je hotová projektová dokumentace a bylo vydáno i stavební povolení, letos se tento prvek spravovat nezačne.

„Na jeho opravu nejsou finance," přiznal Jiří Raba.

O něco lépe jsou na tom sochy v centru města, které si město „hlídá" a provádí jejich pravidelnou údržbu.

„Jsou v dobrém stavu, protože byly opakovaně restaurovány. Nedávno jsme třeba prováděli čištění sochy Jana Blahoslava i sv. Rocha na Horním náměstí. Kvůli vandalům bylo nutné vyspravit také sochu Neptuna, která se přesunula z proluky ve Wilsonově ulici na prostranství Pod Valy," shrnula Miroslava Švástová z odboru stavebního úřadu a životního prostředí přerovského magistrátu.

Socha Komenského pod nánosy holubího trusu

Mnozí lidé si ale stěžují na to, že je poničená od holubího trusu a nánosů nečistot jedna z nejslavnějších přerovských soch – J. A. Komenského. Podle historiků je to vůbec nejstarší socha Komenského na světě.

„Na jejím slavnostním odhalení v roce 1874 bylo přítomno dvanáct tisíc lidí a hlavním řečníkem byl tehdy František Slaměník, v té době nadučitel v Kojetíně. Jejím autorem je Tomáš Ceidan," upřesnil historik František Hýbl.

Památku ale čeká podle Miroslavy Švástové už brzy restaurování. „Socha byla v roce 1890 na Horním náměstí, a poté se přemístila na Komenského třídu u průmyslové školy. V roce 1912 stála mezi školami v Palackého ulici a na své stávající místo – před Českobratrský evangelický kostel – se dostala až v roce 1952," vylíčila její pohnutý osud.