Návrh na odstranění sochy předložili vedení města čtyři místní občané.

„Nejde o to vymazat vzpomínku na ty, kteří nás osvobodili, bojovali tady a padli. Pomník Rudoarmějce byl ale vztyčen vedle školy deset let po válce, v době už rozběhnuté totality. Je to tedy i vzpomínka na okolnosti, které tu panovaly, když jsme byli plně pod vlivem ideologie komunistické strany a Sovětského svazu,“ řekl evangelický farář Marek Zikmund, který je jedním z iniciátorů návrhu na odstranění sochy.


Nahrává se anketa ...

„Osvobozující“ Rudoarmějec je podle něj cynickou připomínkou někdejší tragické doby, výsměchem všem jejím obětem a pěstí na oko současným ukrajinským uprchlíkům, kteří utíkají před ruskou armádou.

Zastupitelé se stejným návrhem zabývali už loni v červnu, ani tehdy ale nezískal podporu.

„Tito vojáci přivezli na svých bodácích ideologii Sovětského svazu. Autor sochy Josef Baják byl sledován Státní bezpečností a byl donucen k tomu, aby tuto sochu vyrobil,“ uvedl tehdy v diskusi předseda přerovské pobočky Konfederace politických vězňů a válečný veterán třetího odboje Vladimír Hučín.

Novému obchodnímu centru v Přerově musí ustoupit rozlehlý objekt bývalé lepenkárny v areálu firmy Kazeto, ale i další menší objekty. Někdejší výrobní hala se nyní vyklízí.
VIDEO: Další obchoďák v Přerově na obzoru. Vyroste u Kazeta

Podle zastupitele za KDU-ČSL a ředitele Státního okresního archivu v Přerově Jiřího Lapáčka jsou vzpomínky na to, jak Josef Baják postupoval při tvorbě sochy, uvedeny v jeho denících.

„Máme v archivu pozůstalost, kterou nám předala jeho manželka po smrti Josefa Bajáka. Ta čítá čtyři metry archiválií ve 28 krabicích. Jsou tam i zajímavé deníky a zápisy - v nich je uvedeno i to, jak Josef Baják postupoval při tvorbě sochy. Dostal zadání, ale snažil se představitele města přivést na myšlenku, aby mohl místo sochy rudoarmějce vytvořit sochu partyzána,“ uvedl Lapáček.

O bydlení v Oseku nad Bečvou je velký zájem. Důvodem je dobrá dopravní dostupnost a příjemné prostředí.
Z Přerova lidé odcházejí, Osek jde ale proti trendu a hlásí nárůst obyvatel

Z deníkových záznamů vyplývá, že druhá světová válka sochaře velmi zasáhla - přemýšlel o ní a jejích obětech a zajímal se o osudy jednadvaceti popravených obětí Přerovského povstání.

„Proto si myslel, že když bude na tomto místě stát socha partyzána, vyjádří vzpomínku i myšlenky na oběti války z řad Přerovanů. Předseda místního národního výboru ale trval na zadání Rudoarmějce,“ popsal Jiří Lapáček.

Baják původně navrhoval sochu dvoumetrovou, ale protože tehdejším funkcionářům připadala příliš malá, zhotovil nakonec tři metry vysokou skulpturu.

Sochu s názvem Rudoarmějec před ZŠ Želatovská v Přerově někdo poničil červenou barvou. 26. října 2022
Sochu Rudoarmějce v Přerově někdo poničil

Nechceme přepisovat dějiny

Většina přerovských zastupitelů se v hlasování vyjádřila pro zachování sochy - stejně jako už dříve radní.

„Chápu, že socha vznikala v nějakém politickém podtextu, ale pro nás je to připomínka konce druhé světové války a jejích obětí. Vnímám ji tedy jako poctu těmto obětem. Přerov osvobodila Rudá armáda a oběťmi války nebyli jen Rusové, ale i Ukrajinci. Je zbytečné tento pomník odstraňovat,“ soudí přerovský primátor Petr Vrána (ANO).

Pro zachování skulptury je i zastupitel Dan Chromec (SPD).

„Jsme zásadními odpůrci přepisování dějin a míchání událostí z roku 1945 s událostmi z roku 1968 a tím, co se děje dnes. Dějiny každého období jsou jiné a socha vyjadřuje to, co vnímám já jako občan Přerova - výraz vděku těm, kteří nás osvobodili. Pro mě je odstraňování sochy, připomínající osvobození, nepřípustné,“ vyjádřil svůj názor.

Zastupitel Jan Horký (Společně pro Přerov) si myslí, že by si toto téma zasloužilo hlubší debatu.

„Já osobně bych byl pro, abychom sochu doplnili o vysvětlující informace, případně zdůraznili, že je to doklad své doby, ale že sféra ruského vlivu u nás dávno skončila,“ konstatoval Horký.

Vyhláška vrchního velitelství pancéřové armády o nočním zákazu vycházení
"Živli stříleli v Přerově". Jaký byl průběh, odplata a oběti povstání

Události konce druhé světové války byly v Přerově velmi dramatické - město povstalo jako první v zemi už 1. května a Přerovské povstání, jež spontánně vzniklo v ulicích města na základě mylné informace o skončení války, si vyžádalo desítky obětí. Jednadvacet nevinných Přerovanů popravili Němci 2. května na střelnici v olomouckých Lazcích.

„Němci z Přerova v brzkých ranních hodinách 8. května odešli a Rudá armáda obsadila ráno město bez boje. Nicméně kolem Přerova, a to mezi Dluhonicemi a Rokytnicí, se bojovalo. Padl tam plukovník Ždanov, který byl potom s velkými poctami pohřben na čestném místě v Michalově. Zároveň bylo na přerovském hřbitově pohřbeno na různých čestných místech dalších šest rudoarmějců, kteří buď padli v boji, nebo zemřeli z různých důvodů. Všech sedm osob, včetně plukovníka Ždanova, bylo v březnu roku 1946 exhumováno. Byla to celostátní akce a na jejím základě byli rudoarmějci z Přerova převezeni na centrální hřbitov,“ uzavřel Jiří Lapáček.

Karel Lang byl přímým účastníkem Přerovského povstání.
Ještě nebyl konec a už se hádali o funkce, říká účastník Přerovského povstání