Co se ve vaší obci podařilo vybudovat, a jaké máte plány?
V roce 2019 jsme dokončili výstavbu budovy obecního domu, kde vznikly prostory pro kulturu, které po uzavření místní hospody v naší obci chyběly. V červnu 2020 byl objekt na hodových slavnostech slavnostně vysvěcen knězem. Bez dotační podpory bychom si ale na tak náročnou investici jen stěží troufli. V příštích letech bychom rádi zahájili investici, spojenou s budováním infrastruktury u pozemků v majetku naší obce, které bychom následně mohli prodat. Tato investice by měla zároveň vyřešit problémy v místě už stávající výstavby rodinných domů, které jsou opakovaně sužovány přívalovými srážkami.

Kdybyste chtěla pozvat do Sobíšek nahodilého turistu, co byste mu ukázala?
Z památek určitě stojí za zmínku kaple v barokním slohu, zasvěcená Antonínu Paduánskému. Kaple je už nějakou dobu po opravě včetně oltáře, oboustranných lavic a kůru. Do věže byl v roce 1992 umístěn také původní půhončí zvon. Poblíž silnice do Zábeštní Lhoty je pak Jarošova kaple, nazvaná podle rychtáře Jaroše, který ji nechal postavit. U cesty na Buk se pak nachází Drbalova kaple a za zmínku určitě stojí také socha sv. Jana Křtitele. Jako atraktivitu obce nelze opomenout místní rodinné vinařství a přilehlý vinohrad, které svou nevšedností v regionu potěší nejednoho turistu. Je příjemné a úctyhodné, když životní prostředí a krajinný ráz v obci pomáhají rozvíjet a udržovat samotní občané.

Daří se vám v obci udržet mladé lidi?
Podle mě by si obec měla umět občana „připoutat“ k životu v ní. Snažit se nabídnout podmínky pro vyžití rodinám s dětmi, nabídnout otevřený úřad, umět vytvořit atmosféru výjimečného místa či být hrdý na svou domovinu. Na takový vztah je ale zapotřebí mít trumfy v rukávu a naše obec, bohužel, nemá žádný ze základních prvků vybavenosti - není zde škola, chybí obchod i lékař. Tyto problémy jsou častěji přítomné právě v malých obcích. Přesto díky vlastnictví obecních pozemků vhodných pro bydlení ještě můžeme vytvářet místa pro život na venkově, o která je nouze. Podporujeme výstavbu nových rodinných domů, byť se velmi často setkáváme s názorem těch, kteří již mají postaveno, že už si nepřejí další.

Jak pestrý je život ve vaší obci? Podařilo se vám během pandemie uspořádat společenská setkání a kulturní akce?
Domnívám se, že pestrost života v naší obci odpovídá její velikosti. Paradoxně byl přes pandemickou situaci kulturní život v naší obci nejbohatší právě v minulém roce. Tradiční kulturní akci, hodové slavnosti, se díky datu konání v červnu podařilo uspořádat jak loni, tak i letos. V obou případech byla účast moc pěkná a vydařená. Festival dobré nálady v září 2020 se těšil opravdu dobré náladě. Tradice představují kulturu a vážou společnost. A já stále ještě věřím v její vysoký společenský status nejen u nás.

Z historie obce

Na místě dnešních Sobíšek se nacházela ve třináctém století obec Soběslavice či Soběšice. Jméno se odvozuje od osobního jména Soběch, Soběš či Soběslav. Tato obec ale zanikla a místo leželo nějaký čas pusté. Po opětovném osídlení kolem roku 1400 se už uvádí dnešní jméno Sobíšky. Další zmínka o Sobíškách se nachází v pověstech. Prý v dřívějších dobách, kdy byla krajina málo obydlená, projížděl Moravou český kníže, či dokonce sám král, jehož jméno se neuvádí. Za Sobíškami přepadli knížecí oddíl zbojníci a knížeti se podařilo ukrýt u pastevců, kteří ho před zbojníky ochránili. Za prokázanou službu byli všichni pastevci povýšeni na zemany, tedy selskou šlechtu. Dostalo se jim zvláštního poslání - roznášení žalob, neboli půhonu z olomouckého zemského hradu. Tato pověst by byla logickým vysvětlením, proč byly Sobíšky středem půhončích práv. Půhončáci tvořili zcela samostatnou a samosprávnou obec, jejímž středem byly právě Sobíšky o 16 půhončích statcích. V Radvanicích a Hostkovicích jich bylo po 6, v Nelešovicích 4, v Kyničkách 3, v Dubčanech 2 a v Předmostí 1. (Zdroj: Web obce)

Hospoda zavřela, zázemí pro akce vybudovali na úřadu

V obci Sobíšky dlouho chybělo zázemí pro pořádání kulturních akcí a společenských setkání. Dříve k tomuto účelu sloužil místní hostinec, jeho provoz ale už před časem skončil a objekt změnil majitele.

Radní se proto rozhodli zrekonstruovat budovu obecního úřadu a získat tak nové prostory. Protože opravy objektu probíhaly po etapách a postupně, nebyla pro obec finanční zátěž tak velká. Bez dotace by se ale projekt neobešel.

„V minulosti se lidé scházeli v bývalé hospodě, kde byl i sál. Po jejím zrušení sloužila jako místo setkávání místní hasičárna a několikrát nám poskytl zázemí také starosta sousední obce Buk,“ vrátila se do minulosti starostka Sobíšek Kateřina Krejčí.

Protože lidem kulturní zázemí citelně scházelo, pustila se obec do smělého plánu a rozhodla se zrekonstruovat budovu obecního úřadu, ve které byly pouze tři místnosti a prodejna.

„Rekonstrukcí, která probíhala ve třech etapách v letech 2016 až 2019, se podařilo rozšířit stávající prostory a vybudovat obecní dům s daleko širším využitím,“ vysvětlila starostka.

Sídlo Obecního úřadu v Sobíškách se nachází v novém komplexu i nyní, ale kromě kanceláří je zde také společenský sál a konferenční místnost pro pořádání besed, schůzí a seminářů. Součástí vybavení je i velká zasedací místnost, své sídlo zde má také knihovna a nechybí ani potřebné zázemí - samostatná kuchyň a sociální zařízení.

„Původní rozpočet na rekonstrukci činil 10 milionů korun, ale nakonec se celková investice vyšplhala jen na 5,5 milionu. Každou dílčí opravu jsme totiž prováděli samostatně,“ vylíčila starostka.Obecní dům se stal centrem setkávání místních obyvatel i během letních měsíců - hlavně díky tomu, že jeho součástí je i venkovní posezení.

„Pokud kulturní život v obci během příštích měsíců nenaruší pandemie, chtěli bychom zde uspořádat všechny tradiční akce - mikulášskou nadílku, karneval a další setkání,“ uzavřela starostka Sobíšek.