Každý má šneky jako pokrm spojený s francouzskou kuchyní a určitou skupinou lidí, kteří si takové jídlo mohou dovolit.

Chovatel šneků ale nesouhlasí a chce rozšířit tohle jídlo i mezi tzv. normální lidi. Šneci totiž mají nutričně velmi výživné maso, obsahující vysoký podíl vápníku, velmi kvalitní proteiny, nízký podíl tuku a neobsahuje žádný cholesterol.

„Šneci mají v sobě také extrakt, který pomáhá lidem v mnoha kožních potížích, jako jsou lupénka, akné, působí proti zánětům a hydratují kůži. Konzistenci jejich masa bych přirovnal k srdíčku drůbeže, ale chuť závisí na tom, jak jej upravíte a jaké nachucení zvolíte," vysvětluje Vlastimil Čevela.

K chovu šneků přitom přišel úplnou náhodou.

„Hledal jsem využití pro mé pozemky. Přečetl jsem si článek o rakouském chovateli, který se věnoval celý život informatice, ale všeho nechal a začal chovat šneky. To mě inspirovalo," vypráví.

Na své zahradě má velký výběh, kde jsou šneci umístění a krmeni speciální směsí, která obsahuje veškeré živiny potřebné pro jejich růst. Každý den se musí výběh zavlažovat, aby měli šneci potřebnou vlhkost a zakrmovat. Běžně se jim pustí více jak kubík vody denně a až dvacet pět kilogramů krmné směsi.

Helix aspersa Maxima, tedy druh šneka, kterého na farmě v Nahošovicích chovají, dorůstá v ideálních podmínkách plné velikosti a pohlavní zralosti již po pěti měsících.

„Sezona začíná na jaře, samozřejmě podle teploty a počasí. Pokud teplota neklesá pod 10 stupňů, tak se můžou šneci vypouštět. Sklízíme v září a v říjnu, pokud počasí dovolí, tak až v listopadu," pokračuje chovatel šneků.

Po dosažení jateční váhy se šneci sklidí, tzv. vylační (defekují), vysuší a umístí do chladící místnosti, kde se jim postupně snižuje teplota až do stavu hibernace, kde čekají na konečnou přípravu ať už v restauracích nebo přímo v Nahošovicích, kde dělají pokrmy podle svých receptů, některých inspirovaných ve Francii nebo Španělsku.

Za první republiky byli šneci vyhlášeným jídlem na vánočních stolech.

„Věřím, že se to vrátí. Není to žádné buržoazní jídlo, které komunisti dříve zakazovali jíst. Chci, aby se to změnilo, a myslím, že šneci nejen u nás mají budoucnost," uzavírá Vlastimil Čevela. (nuc, kk)

Autoři: Jan Nuc a Karolína Koleňáková