První zmínka o Prosenicích pochází z roku 1275 v latinské podobě, ovšem není jasné, o které Prosenice se jednalo.

V minulosti totiž existovaly Velké a Malé Prosenice, které se sloučily až na konci roku 1948.

Současný starosta Otakar Dokoupil vyzdvihuje v rozhovoru zejména bohatý kulturní a společenský život v obci.

Kdybyste měl jmenovat nejdůležitější věc, již teď v obci máte vykonat, která by to byla?
Během posledních dvou let se nám dařilo postupně zlepšovat ochranu a bezpečnost našich spoluobčanů před nepříznivými vlivy dopravy stavbou přechodů pro chodce a protihlukovými opatřeními a hodláme v tomto úsilí dále pokračovat. Letos se napojíme na cyklostezku Bečva u dříve zanedbaného areálu obecního parku, kde již od letošního roku tráví svůj volný čas nejenom tenisté, ale i rodiny s dětmi, projíždějící cyklisté a další návštěvníci.
Za nejdůležitější ovšem považuji přípravu a schválení nového územního plánu, který vyčleňuje několik nových lokalit na výstavbu rodinných a bytových domů. Počet obyvatel obce dlouhodobě stagnuje, máme nedostatek rodin s malými dětmi a nabídka atraktivního bydlení je jedním z opatření, kterým chceme tento stav postupně měnit.

Co považujete za největší úspěch vaší obce, kterého se letos podařilo dosáhnout?
Můžete mít skvělé plány, ale musíte je také umět uskutečnit. K tomu potřebujete získat investiční prostředky nad rámec obecního rozpočtu. Za největší úspěch tak považuji to, že z regionální operačního programu Střední Morava byly podpořeny dva naše projekty – Cyklostezka Bečva – úsek Prosenice – Grymov a Revitalizace centrální části obce Prosenice. A také to, že aktivně rozvíjíme spolupráci v rámci mikroregionu Pobečví a místní akční skupiny MAS Moravská Brána. To nám do budoucna dává předpoklady, že naše záměry zrealizujeme.

Co je podle vás největším problémem vašeho současného starostování?
Problémy jsou subjektivní, záleží jen na vás, co máte v hlavě, jestli v něčem vidíte problém, nebo příležitost. Než jsem se v roce 2010 dostal ke starostování, pracoval jsem více jak deset let jako šéfkonstruktér v zahraniční firmě. Zvyknul jsem si na to, že na prvním místě je spolupráce. I ti největší odborníci neměli šanci uspět a skončili, pokud neuměli otevřeně týmově spolupracovat. Samospráva je politika a vyrovnat se s tím, že ne všichni jsou ochotni spolupracovat, je z mého pohledu problém. V tom smyslu, že pak nemůžete být tak produktivní, jak byste mohli být.

Obyvatelé obcí dnes často trpí nedostatkem kulturního vyžití. Jak je to u vás? Pečujete o své obyvatele i po kulturní stránce? Daří se u vás spolkům a kulturnímu životu?
Pravidelně se scházíme s představiteli spolků a náš celoroční plán obsahuje více jak třicet akcí jak čistě spolkových, tak i společných akcí obce se spolky. Řada akcí se opakuje každý rok a vytvářejí tak jakousi tradici, posloupnost akcí, na něž si naši spoluobčané již zvykli a očekávají je. Například tradiční kácení máje s průvodem obcí a tradičními scénkami koncem května nebo obecní hody v červnu, při kterých vozí děti i dospělé vláček Proseňáček. Rybářský spolek pořádá tradiční rybářské závody na obecním rybníku Rýnský, vítá zde léto či oslavuje konec roku na Silvestra. V místní základní škole působí soubor mažoretek. Již více jak deset let u nás funguje dětský folklorní soubor Hanácké Prosének, který má více než dvacet pět členů jak z Prosenic, tak i z okolních obcí. S dětmi v hanáckých krojích tak pravidelně vynášíme smrtku, máme velikonoční klepání či vánoční koncert se scénkami v místním kostele. O „mikulášování" se zase starají hasiči. Když se spolky pořádáme kácení máje, kulturní program zajišťujeme „z vlastních zdrojů". V obci máme také diskžokeje i rockovou kapelu.
V Prosenicích je silné povědomí o historii obce včetně mnoha historických předmětů a dokladů. Loni jsme spolupořádali s Národním památkovým ústavem výstavu Dva lidoví umělci z Prosenic v hanáckém skanzenu Příkazy, v nevyužitých prostorách areálu obecního úřadu jsme zřídili depozitář, kde schraňujeme staré zemědělské stroje a další předměty. Zpracovali jsme projekt Regionální muzeum Prosenice, jehož smyslem je zachování historického dědictví v obci a jeho předání generaci našich dětí.

Straší vás odliv obyvatel z obcí do velkých měst a aglomerací? Nemáte strach, že se vesnice zcela vylidní? Máte možnost, jako starostové, s tím vůbec něco udělat?
Pokud se podíváte na statistické údaje, zjistíte, že počet obyvatel u nás a stejně tak ve většině okolních obcí se mění jen málo. K navýšení došlo jen tam, kde jsou trvale nabízeny pozemky pro výstavbu a obec má dobrou infrastrukturu, dopravní napojení a podporuje rodiny s dětmi. To je i náš plán, jak nepříznivý vývoj zvrátit. Nejde to samozřejmě ze dne na den. Dnes jsou u nás vedle seniorů nejpočetnější věkovou skupinou lidé v produktivním věku a skupinou nejméně početnou mladí do osmnácti let. Abychom vyrovnali pokles obyvatel v horizontu deseti let, musíme na tom dnes usilovně pracovat.

Zkuste vyjmenovat tři důvody, proč se právě ve vaší obci dobře žije.
Snažíme se podporovat rodiny s dětmi například zvýhodněním při přidělování obecních bytů, v obci je mateřská škola a základní škola a snažíme se vytvořit pro rodiny dostatek volnočasových aktivit. Dojíždějící do zaměstnání mají dobrou dopravní dostupnost, v obci zastavuje několik autobusových linek, dobré je silniční napojení. 
V obci je též železniční zastávka.
Senioři zde najdou zdravotní středisko s praktickým lékařem, pobočku pošty a obec zajišťuje službu roznášky obědů až do domu.

Kdybyste si mohl vybrat nějaké místo na světě, kde byste chtěl žít, a nesměla by to být vaše obec, kde by to bylo?
To je těžká otázka, protože prakticky od narození jsem občanem Prosenic a mám tady rodinu a své kořeny. Pokud bych si měl vybrat, bylo by to co nejblíže rodinám našich dvou dětí.

Martin Vojáček