Kolonu vojenských historických vozidel vítaly v neděli odpoledne nadšeně na Horním náměstí stovky Přerovanů. Někteří mávali vlaječkami, jiní rozdávali šeříky. Nechyběla vřelá objetí, chléb se solí, hanácké kroje a tanec za doprovodu dechové hudby.

Slavnostní proslov měl i předseda Okresního národního výboru v podání Lubora Maloně z Muzea Komenského v Přerově.

„Cesta vítězství" má připomenout poněkud opomíjenou roli československých vojáků za druhé světové války, kteří ve snaze dostat se k Přerovu ztratili ve dnech 6. a 7. května více než padesát lidí. Město ale nakonec osvobodila 8. května Rudá armáda.

„Vyrazili jsme z Pováží prvního května, takže jsme na cestě už třetí den. Trasa vedla přes Javorníky, Hovězí, Vsetín, Lukov a Holešov až do Přerova. Přivítání tady je ale opravdu velkolepé," pochvaloval si Roman Moravec, koordinátor akce a velitel spolku, jenž má připomenout takzvaný Čtvrtý úderný prapor.

Přibližujeme realitu, jaká skutečně byla

„Zajímavé je, že operačním cílem našich jednotek bylo právě město Přerov, které se ale nikdy nepodařilo dobýt, protože Němci tu ještě kladli houževnatý odpor. Osvobození zastavily boje o Břest, kde svedl prapor poslední vážnou bitvu proti nacistickým jednotkám na území Československa," doplnil. V minulosti byla podle jeho slov role Čechoslováků během osvobození opomíjená.

„My teď ale můžeme říct pravdu a přiblížit realitu, jaká skutečně byla," poznamenal.

V dobové uniformě četaře 1. čs. armádního sboru přijel do Přerova také Michal Kovář.

„Osvobodili jsme Hovězí, Vsetín a také menší vesnice na Moravě. Vítání osvoboditelů bylo všude milé, ale tak mohutné přivítání jako v Přerově nebylo nikde," svěřil se.

Účastníci „Cesty vítězství" se zúčastnili slavnostní vernisáže výstavy v Muzeu Komenského s názvem „Co chtěli tito lidé prokázat?" a „Operační cíl Přerov". Připomíná nejen oběti slavného Přerovského povstání, ale také roli československých vojáků během osvobození.

„Například ve Vsetíně vypuklo podobně jako v Přerově povstání. Našim vojákům se ale podařilo občany od německých represí uchránit. Vsetín se stal největším městem na území dnešní republiky, které českoslovenští vojáci osvobodili," připomněl kurátor výstavy Petr Sehnálek.

Tvrdý boj o město

Přerov takové štěstí neměl.

„Pro německou armádu byl důležitým bodem, protože to byla stěžejní dopravní křižovatka, důležitá pro hladký ústup nacistických vojsk. Tvrdě tedy o město bojovali. Výstava připomíná fakt, že se i naši vojáci pokoušeli Přerov osvobodit," zmínil.

Osvobození se město dočkalo až 8. května 1945, kdy do Přerova dorazila Rudá armáda.

„V té době jsme bydleli na Dlážce, a i když jsem byl tehdy malý kluk, pamatuji si, že šlo o krk. U nás doma byl jeden Rus a měl koně přivázaného u trnky. Rusové zase nebyli takoví kamarádi, jak se vykládalo. Líbila se jim naše děvčata," vzpomněl jeden z pamětníků.

Oslavy konce druhé světové války si v Přerově připomněli také slavnostním odhalením pamětní desky Karlu Bradovi u Tyršova mostu. Tento statečný Přerovan zemřel 1. května během povstání, když bránil Tyršův most. Pietního aktu se zúčastnili i jeho potomci – nevlastní syn a vnuci.

„Je to vzpomínka nejen na tuto osobnost, ale i na všechny Přerováky, kteří povstali a nesli ideu a naději svobody. Pane Brado, pane Mayere, dovolte, abych před vámi smekl a sklonil vám hlubokou úctu," vzpomněl na oběti bojů v centru během povstání primátor města Vladimír Puchalský. (SpP).