Kolem novely školského zákona je stále spousta otazníků. A v poslední době i emocí. Proč?

Podle paragrafu 16 podporuje nová legislativa vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a obsahuje řadu podpůrných opatření, jimiž je nutné zajistit nezbytné úpravy ve vzdělávání.

Lapidárně řečeno – dětem se speciálními potřebami, ať už mají tělesný handicap, nebo třeba žijí v sociálně vyloučených lokalitách, se musí otevřít všechna školská zařízení.

Debaty o novele školského zákona, která se konala v pondělí odpoledne v Městském domě v Přerově, se zúčastnili odborníci i pedagogové.„Novela dává prostor všem žákům a studentům vzdělávat se společně se svými vrstevníky, a to bez ohledu na jejich sociální nebo zdravotní handicap," shrnula za pořádající sdružení Pavučinka Ivana Grigárková

Do Přerova přijeli vysvětlovat úskalí této novely odborníci, kteří mají s problematikou inkluzivního vzdělávání bohaté zkušenosti, nebo se podíleli na legislativním procesu novely školského zákona.

„Žáci, kteří mají speciální vzdělávací potřeby a doporučení na konkrétní podporu, by měli postupně navštívit školské poradenské zařízení, jež stanoví nová podpůrná opatření," vysvětlil Jaroslav Fidrmuc z ministerstva školství.

Mezi „podpůrná opatření" patří například přítomnost asistenta, ale i individuální vzdělávací plán či úprava vzdělávacího programu.

„Učitel, ale i rodiče a žák tedy budou muset vyčkat na to, jestli mu školské poradenské zařízení stanoví asistenta, nebo například hodiny speciální pedagogické intervence," dodal.

Více peněz na asistenty

Podle něj pedagogy zásadní změna nečeká – všechny školy už takové žáky ve svých řadách mají a umějí s nimi pracovat.

„Do 31. května ale musejí rodiče jasně říci, zda chtějí, aby jejich dítě na té konkrétné škole zůstalo. O dalším postupu vzdělávání by se měli poradit s odborníky, protože zejména na druhém stupni školy je problematické žáky vytrhávat z kolektivů a přeřazovat jinam," soudí.

V příštím roce má podle něj posílit o půl miliardy korun rezerva rozpočtů krajů.

„Tyto peníze půjdou především na asistenty pedagogů. Další peníze, které máme přislíbeny od ministerstva financí, by měly jít především na poskytování dalších podpůrných opatření. Vnímáme jako velmi problematické to, že všichni žáci, kteří asistenta potřebují, ho nemají. To bychom chtěli napravit jako jednu z prvních věcí," konstatoval.

Učitelé přerovských základních škol se neobávají razantních změn, jen by potřebovali vědět, co přesně je čeká.

„Podpůrná opatření máme, ale nedovedeme si představit, jak to bude ve skutečnosti fungovat, protože v současné době máme osmnáct integrovaných žáků a sedmdesát pět žáků se zdravotním znevýhodněním. Potřebovali bychom znát přesnou metodiku," poznamenala výchovná poradkyně Základní školy Trávník v Přerově Marcela Mrázková.

Pilotní škola, umí pracovat s romskými dětmi

Debaty o novele školského zákona, která se konala v pondělí odpoledne v Městském domě v Přerově, se zúčastnili odborníci i pedagogové.Podle ředitelky ZŠ J. A. Komenského Věry Václavíčkové umějí pedagogové s dětmi se speciálními vzdělávacími potřebami pracovat.

„Kroky, o nichž se v debatě mluvilo, jsou v podstatě na našich školách už dávno rozjety, což mohu posoudit, protože jsem na třech z nich učila. Pedagogové u nás mají bohaté zkušenosti a umějí pracovat s dětmi, ale i podpůrnými opatřeními, které doporučují odborná pracoviště. Ve třídách jsou asistenti pedagoga a speciální pedagogové," zmínila.

Asi nejvíce zkušeností s integrací má Základní škola B. Němcové v Přerově, kterou navštěvují převážně děti ze sociálně znevýhodněného prostředí.

„Podíleli jsme se na tvorbě nové legislativy tím, že jsme byli vybráni jako pilotní škola, která umí pracovat s romskými dětmi, a ověřovali katalog podpůrných opatření žáka se sociálním znevýhodněním. Nebrala bych to ale jako segregaci – naopak. Škola má podmínky těmto dětem poskytnout maximum," soudí ředitelka školy Ilona Bočinská.

Nově jen "žáci s potřebou podpůrných opatření"

Novelou by se podle ní měl změnit především systém podpory.

„V současném paragrafu 16 máme zdravotní postižení, zdravotní znevýhodnění a sociální znevýhodnění. Nově se to už ale nebude rozlišovat na tři skupiny, ale budou pouze žáci s potřebou podpůrných opatření," upřesnila.

Detaily má vysvětlit teprve prováděcí vyhláška.

„Metodika bude nejnáročnější, především na prvním stupni škol. Učitelům přibude práce. Podle novely musí škola dítě přijmout, pokud má volnou kapacitu a je spádová. Romské děti, ale i ty postižené, budou mít tedy stejnou startovací čáru jako všichni ostatní," uzavřela.