Žáci se například už nebudou muset pracně učit všechna díla Aloise Jiráska, ale autora budou muset umět zařadit do příslušného období a charakterizovat jeho tvorbu v historických a dalších souvislostech.
„Základní školy se vzdělávacími programy letos vstoupily do testovací fáze, kdy se teprve ukáže, jak bude tento způsob výuky efektivní a funkční,“ řekl statutární zástupce přerovské základní školy Za MlýnemJiří Farný. Cílem vzdělávacích programů je, aby žáci nebyli zatěžováni zbytečnými fakty, ale dokázali si do souvislostí spojit jednotlivé informace.
Důležitou roli ve výuce sehrává také aktivizace žáka, který by neměl pouze pasivně přijímat informace, ale měl by vědět, kde je najde, a měl by s nimi umět sámzacházet. „Výhodné je, že učitelé mohou přizpůsobit výuku potřebám školy a žáků. Během minulého školního roku, kdy jsme vytvářeli programy, mohli učitelé na naší škole vyloučit ty předměty nebo tu část učiva, které se opakují. Na druhou stranu jsme do výuky přidali hodiny angličtiny, která se bude nově vyučovat již do prvních tříd, a hodiny informatiky,“ řekla ředitelka Základní školy Trávník v Přerově Marie Mifková.
Při vytváření programů se ředitelé škol a především učitelé potýkali s mnohými nesnázemi. „Přestože jsme na vytvoření programů měli relativně dost času, scházela nám finanční, ale především metodická podpora ze strany ministerstva. Naši pedagogové nejsou školeni v tom, jak dělat osnovy, takže jsme vlastně byli hozeni do vody. Navíc dosud nebyla vytvořena žádná hodnotící komise, která by byla schopna posoudit, zda jsou námi vytvořené programy vhodné či nevhodné pro výuku,“ řekla Mifková. Jak dodala, přínos vzdělávacích programů se ukáže až za čtyři roky, kdy budou žáci letošních šestých tříd vycházet ze školy.
Za další nevýhodu takového systému vzdělávání považuje ředitel Základní školy Struhlovsko v Hranicích Jan Jursík vysoké nároky na žáka. „Jedná se o uměnovědné předměty, ale také třeba o chemii, kde jsou na žáky kladeny opravdu vysoké nároky. Myslím si, že průměrný žák, který navštěvuje základní školu, tyto požadavky jednoduše nemůže splnit,“ vysvětlil Jursík.
Naopak ředitelka hranické základní školy na ulici 1. máje Alena Šťastná si vzdělávací programy nesmírně pochvaluje. „Přestože sestavování programů bylo náročné, patřím k jejich příznivcům. Při takovém způsobu výuky se totiž ukáže, jak dobří učitelé na základních školách jsou. Myslím si, že zaměření na dovednosti žáků a nikoli na jejich vědomosti znamená v českém školství změnu k lepšímu,“ dodala Šťastná. Pokud se přístup k předávání poznatků v prvních a šestých třídách základních škol osvědčí, do pěti let by se do takového způsobu výuky měly začlenit všechny třídy na základních školách.
Co přinesou nové vzdělávací programy?
