Některé třídy ve škole, již navštěvují převážně romské děti, jsou totiž nenaplněné. A město kvůli tomu musí uhradit náklady na plat speciálního pedagoga a psychologa ze své kapsy.

Přerovští zastupitelé se rozhodovali mezi tím, zda ZŠ B. Němcové zachovat a vnímat ji jako zařízení se speciálním režimem, nebo romské děti naopak rozptýlit do ostatních škol ve městě. „Když tuto školu zrušíme, tak se dostaneme do problémů,“ vyjádřila své obavy například náměstkyně přerovského primátora Elena Grambličková (ODS).

Ostatní zastupitelé měli ale na věc jiný názor. „Národnostně homogenní školu nemůžeme akceptovat. Dá se ještě přimhouřit oko za předpokladu, že zde bude nějaký speciální výukový program. Pokud se to ale nepodaří, tak se zkrátka zruší a její žáci se rozptýlí jinam,“ řekl na jednání přerovský zastupitel Petr Karola (KSČM).

„Na jedné straně má rodič svrchovaně liberální práva v otázce toho, kam umístit své dítě, na druhé straně ale zřizovatel musí vyplňovat kapacitu školy – a to bez ohledu na barvu pleti. Pokud to tak půjde dál, bude škola nepochybně zrušena,“ soudí zase přerovský zastupitel Vladimír Puchalský (SpP).

Podle něj není možné problém neustále obcházet. „Je to v podstatě segregovaný přístup, který se mi nelíbí a je nepřijatelný,“ podotkl Puchalský, podle něhož by se měly romské děti začlenit do normálních škol.

Na jednání vystoupila i ředitelka školy Ilona Bočinská. „V současnosti jsme na sedmdesáti procentech romských žáků a třiceti procentech majoritní společnosti. Máme 17 dětí v první třídě a ve druhé 20. V šesté je jich ale už 25,“ shrnula ředitelka. Podle ní mají na škole speciální pedagog a psycholog nezastupitelnou­ roli.

„Nedovedu si vůbec přestavit, že by se romské děti rozptýlily do okolních škol a rodiče je museli vozit třeba do Předmostí,“ poznamenala.

Stejného názoru je i speciální pedagožka Bronislava Valentová. „Děti, co k nám přicházejí, mají úplně jiné vstupní podmínky. Neumějí třeba ani pořádně mluvit a nemají základní návyky. My si je ale „vypipleme“ a díky tomu jsou schopni základní školu absolvovat. Zrušení školy by pro ně bylo likvidační,“ namítla. Zastupitelé nakonec ZŠ B. Němcové výjimku z nejnižšího počtu žáků udělili – pro zvedla ruku drtivá většina přítomných.