Obec, ve které se k ní přihlásí minimálně deset procent obyvatelstva, musí totiž zřídit výbor pro národnostní menšiny. Ten má pak větší šanci prosadit své zájmy na zastupitelstvu.

Přihlásí se o svá práva třeba Romové, kterých je podle odhadů na Přerovsku kolem desíti procent? Statistické údaje z minulého sčítání jsou v tomto směru pesimistické.

„Zatímco ještě v roce 1991 se k romské národnosti přihlásilo na 714 obyvatel tehdejšího okresu, o deset let později už jich bylo jen 213,“ řekla Jarmila Benešová z pobočky Českého statistického úřadu v Olomouci. Romové se prý s českou nebo slovenskou národností cítí bezpečněji.

„Něco jiného je přiznání národnosti a něco jiného je skutečnost. Romové tvoří na Přerovsku zhruba desetinu obyvatel,“ uvedla Renata Köttnerová, krajská koordinátorka pro národnostní menšiny.

Nejvíce je jich v Přerově a Kojetíně. Konkrétně v Přerově žije podle hrubých odhadů přes dva tisíce Romů. V sociálně vyloučených lokalitách u nádraží jich bylo loni osm set.

Migrace ze Škodovky

Podle Köttnerové lze v poslední době vysledovat velkou migraci, a to zejména ze Škodovy ulice. „Řada Romů se odsud přestěhovala do menších obcí a nebo žije na ubytovnách v okolí,“ nastínila situaci.

Má pro menšinu vůbec význam, aby se ke své národnosti při sčítání lidu přihlásila? Názory na tuto otázku se různí.

„Obě dvě otázky, jak národnost, tak víra, jsou dobrovolné a záleží na každém jednotlivci, jestli na ně bude chtít odpovědět. Na druhou stranu by bylo škoda, kdyby občané kolonku s národností nevyplňovali,“ soudí Miloslav Pospíšil z Českého statistického úřadu v Olomouci.

Menšiny může být po sčítání více slyšet

Výbor pro národnostní menšiny, který musí obce podle zákona ustanovit v případě, že se k národnosti přihlásí deset procent obyvatel, totiž podle něj může hájit práva minority.

„Tento výbor se může zřídit i při kraji, pokud dosáhne menšina pěti procent,“ dodal. Výbory můžou prosazovat na zastupitelstvu potřeby menšiny, ale zasazují se i o uchování kultury a jazyka menšin a prosazují potřebné sociální vzdělávání.

„Lidé můžou do kolonky vyplnit národnost podle svého uvážení a cítění. Může být i dvojí. To znamená, že Rom může být zároveň Čechem a Čech současně Moravanem nebo třeba Němcem,“ řekl Pospíšil.

Zástupci organizace Člověk v tísni, která s romskou menšinou v Přerově dlouhodobě spolupracuje, nepovažují výsledky sčítání lidu za určující.

„Netroufám si odhadovat, nakolik je statistické sčítání v tomto ohledu důležité. Podle mého je jedno, jestli se k romské národnosti přihlásí padesát nebo pět set obyvatel. Pro sociální politiku to velký význam nemá,“ myslí si šéf olomoucké pobočky organizace Člověk v tísni Richard Kořínek.