Milovníci houbaření nebo jen amatéři, kteří se chtěli zdokonalit v rozeznávání jednotlivých druhů, zamířili na patnáctý ročník tradiční výstavy ve velkém. Během dvou dní spočítali pořadatelé více než tisícovku příchozích.

„V pátek dopoledne jsme tu měli hlavně školy, řada lidí ale dorazila i na odborné přednášky nebo do poradny, kde mohli jejich úlovky posoudit odborníci," přiblížil Milan Plášek, předseda mykologického klubu v Přerově.

Ten, kdo na výstavu přišel, rozhodně nelitoval. K vidění byly totiž na tři stovky druhů, mezi nimi i opravdové klenoty. „Letos se nám na obvyklých místech, jako jsou Hostýnské vrchy nebo Beskydy, sbíralo hodně špatně. Museli jsme vyrazit až na Plumlovsko a Kroměřížsko, protože hub bylo málo. Některé nám dovezli sběratelé ze vzdálenějších končin Moravy," vylíčil.

Až z Brna přivezla na výstavu hřib satan vášnivá sběratelka Monika Hofírková. „Žijeme v místech, kde rostou vzácné druhy. Tento kousek jsem sledovala a fotila už odmalička celé tři týdny, než vyrostl," pochlubila se. Jen průměr jeho klobouku byl pětadvacet centimetrů. Původně si sice myslela, že se jedná vzácný hřib Le Galové, podle odborníků je to ale satan.

Asi nejvíce atraktivní byly pro návštěvníky dřevokazné houby, například vzácný kotrč Němcův, korálovec, který se vyskytuje v lesích pralesního typu, nebo lesklokorka lesklá. „Ta roste na pařezech listnáčů a používá se jako léčivka v čínské medicíně. Má údajně protirakovinné účinky," vysvětlil Milan Plášek.

Ke klenotům výstavy patřila také vzácná houba s názvem Cytaria darwinii, dovezená až z jižní Ameriky, kde ji nazývají indiánský chléb. Vzácností je i vystavená pouštní houba battarrovka Stevenova, nalezená na jižní Moravě.

Přerovská výstava patří i podle odborníků k těm, jejichž význam překročil hranice regionu. „Minulý týden jsem se byl podívat na obdobnou v Šumperku, ale tam tolik rozmanitých druhů hub rozhodně nebylo," řekl osmasedmdesátiletý Jiří Lazebníček z Olomouce, který je členem České vědecké společnosti pro mykologii.

Houby prý aktivně sbíral více jak čtyřicet let, ale v současné době už jen provází exkurze na výstavách. Kromě „živých" exponátů stojí podle něj rozhodně za zhlédnutí také kresby známého přerovského mykologa Jiřího Polčáka, vystavené v sále. „Bylo by určitě přínosem, kdyby se je podařilo vydat knižně, podle mě se jedná o zdařilejší vyobrazení, než je v kapesním atlase hub od Piláta a Ušáka," míní odborník.