Mají šanci něco změnit? Jejich úhel pohledu je jasný: „Pokud by armáda odešla, je konec. Přijdeme o práci, o bydlení, o školu – o všechno. To si neumíme představit.“

Lidé zhýčkaní zázemím velkého města si naopak stěží představí, že by v drsné oblasti, kde lišky dávají dobrou noc, vydrželi. Jít s dětmi do kina nebo na zmrzlinu? Koupit si něco hezkého na sebe? Místní musejí nasednout do auta a zajet do Šternberka či Olomouce. Dusí je vysoká nezaměstnanost.

„Armáda nám dává práci, zajišťuje úplně všechno, žijeme ve vojenských bytech, dětem zabezpečuje základní vzdělání. Kdyby armáda a vojenské lesy na Libavé skončily, tak to je opravdový konec,“ uvedla třiačtyřicetiletá žena, která žije ve Městě Libavá. Jméno, stejně jako ostatní, zveřejnit nechtěla.

„Snad se má zase propouštět, nechci přijít o místo,“ uvedla.

Problémy pomáhá řešit občanský aktiv

Jestliže se místním něco nelíbí, například chtějí přidat autobusový spoj, musejí se s požadavkem obrátit na takzvaný občanský aktiv.

„Ten je ustaven ze zákona. Lidé do něj jednou za čtyři roky, stejně jako u komunálních voleb, navrhují své zástupce. Občanský aktiv je v každém sídelním celku Libavé, tedy jich je celkem pět,“ vysvětloval správní rada Vojenského újezdu Libavá Josef Schmid.

Občanský aktiv tlumočí podnět nebo stížnost přednostovi vojenského újezdu.

„Ten podnět zváží a udělá nějaké opatření,“ vysvětloval spolupráci obyvatel a velení.

Vyhovuje to místním? Před osmi lety, za tehdejšího ministra Jaroslava Tvrdíka, zorganizoval resort obrany na Libavé anketu, v níž zjišťoval, zda chtějí, aby armáda odešla a oni si zvolili vlastní samosprávu. Hlas pro zachování vojenského újezdu, kterých je v Česku několik, ale na Libavé žije nejvíce obyvatel, dalo 498 voličů a pouze 38 souhlasilo s jeho zrušením.

Život za vojenskou oponou

„Je to tady těžké. Přistěhovala jsem se jako malá s rodiči, kteří na Libavé našli práci. Za ta léta jsem si zvykla. I když, člověk se těžko smiřuje s tím, že když potřebuje k lékaři na odborné vyšetření, vyjede ráno do Šternberka a autobusem se vrací ve čtyři odpoledne,“ popisovala třiačtyřicetiletá žena. Základní lékařskou péči mají obyvatelé zajištěnou.

„Je tu armádní lékař, dětská lékařka dojíždí. Zubaře máme v Domašově, ale kdosi říkal, že asi skončil, takže do Šternberka,“ popisovala dostupnost zdravotnictví ve vojenském újezdě další žena, která žije na Libavé přes třicet let. „Nakoupit kde máme, například kadeřnice je tady taky. Jestli mi něco chybí? Na Libavé život vnímáte jinak. Jsem skromná, a co mám, to mi stačí. Mám moc ráda přírodu a ta je tady nádherná,“ poznamenala.

Zmíněné kino?

„Zhruba před rokem přestali hrát. Lidé nechodili a pro jednoho, dva diváky nemělo smysl promítat. Za kulturou se jezdí do Šternberka nebo Olomouce, ale každý má doma DVD, tak se kvůli kinu nebo divadlu ani moc necestuje. Taky na to nejsou peníze,“ dodala obyvatelka Města Libavá.

Mladí lidé z Libavé po škole často odcházejí za snadnějším životem. I když ne všichni.

„Syn zůstane. Má rád přírodu, šel na lesnickou a chce na Libavé zůstat. Žije tady dcera s manželem a dítětem. I když zvažují, že odejdou. Bydlí v malém bytě a náklady na bydlení jsou kvůli topení nehorázné. Chtěli domek, ale zatím neuspěli. Nejsou prý peníze na opravy. Sama jsem osm let čekala, než mi vyměnili okna a podlahy,“ popisovala žena, která žije na Libavé, kde veškerý majetek patří armádě, téměř čtyřicet let.

Otázka dne? Topení

Co by místní chtěli určitě změnit, je právě vytápění.

„Výrazně zvedá náklady na bydlení. Ale nedá se s tím nic dělat, je to dané systémem, který je na topný olej,“ vysvětlovala jedna z obyvatelek Libavé. Místní kvůli astronomickým nedoplatkům za minulou topnou sezónu sepsali petici.

„Dělalo to osmnáct tisíc za dvoupokojový byt. Někteří měli doplácet až čtyřicet tisíc. Vedení řeklo, že to zatím platit nemáme a vše přezkoumává. Tak uvidíme,“ uvedla asi třicetiletá žena, která by na Libavé chtěla zůstat, avšak právě náklady na bydlení ji nutí přemýšlet o přestěhování za její hranice.