Zpráva z výroční členské schůze místních komunistů, ale také článek s názvem Odkaz 17. listopadu 1939 dnešku. Srdceryvné prohlášení svazáků z místní průmyslové školy, kteří požadují propuštění studentky Rim Su Kyuong, neprávem uvězněné v Jižní Koreji.

To je jen namátkový výčet zpráv, které se objevily v tištěném vydání předchůdce dnešního týdeníku Nové Přerovsko 17. listopadu 1989.

Přerov v době, kdy se hroutil režim, tvrdě spal.

Manifestace u kina? Kdo chce, může jít

Někteří mladí lidé, kteří chtěli být v centru dění, přijeli podpořit stávkující studenty na Filozofickou fakultu Univerzity Palackého v Olomouci.

Třeba jen tím, že jim během stávky hráli na kytaru a účastnili se happeningů v centru města.

Disidenti a chartisté se ale už dávno před Listopadem scházeli v domě Vladimíra Hučína.

Přerované byli bezprostředně po událostech 17. listopadu skeptičtí a mnozí nevěřili, že dojde ke změnám.

„Byl jsem v té době krátce vedoucím fotoateliéru. Když byla manifestace u kina Hvězda, tak se řeklo: kdo chce, může tam jít. Tak jsem šel a ke mně se přidaly i kolegyně," vylíčil fotograf Roman Kočí, jehož snímky z listopadových událostí v Přerově tehdy vyšly v týdeníku Nové Přerovsko.

O všechny fotografie z té doby prý ale přišel. „Celý archiv se utopil během povodní v roce 1997," řekl.

Přerované se v listopadu 1989 scházeli u kina Hvězda, kde probíhaly mítinky.

Listopad 1989 v Přerově. Foto: Archiv Muzea Komenského Přerov

Letáky na stěnách i výlohách obchodů

Lidé v té době nejčastěji vylepovali plakátky s hesly a citáty na „zeď nářků" u přerovského Prioru. Letáky, nápisy, a ale i výtisky novin byly přilepené i na ohradách, stěnách a na výkladech obchodů.

„Každý, kdo chtěl v té době vyjádřit svůj názor, to udělal tímto způsobem," poznamenal jiný z pamětníků.

Podle něj bylo zajímavé sledovat, jak lidé, spjatí s bývalým režimem, postupně obracejí. Z pádu režimu se prý nepokrytě radovala i řada místních soudruhů.

„Třeba člověk, který v únoru vstoupil do strany, v listopadu jásal, že se režim hroutí. Byly to mnohdy komické situace," dodal.

Zatímco v Praze a ostatních univerzitních městech to už od 17. listopadu vřelo, Přerov si na vznik Občanského fóra počkal až do 26. listopadu.

O den později, tedy 27. listopadu, se v Přerově demonstrovalo dokonce na dvou místech. A jak o tomto výjimečném dni informuje dobový tisk?

Přerované se v listopadu 1989 scházeli u kina Hvězda, kde probíhaly mítinky.

Listopad 1989 v Přerově. Foto: Archiv Muzea Komenského Přerov

Ať žije KSČ! Ať žije Fórum!

„Na 16 30 hodin svolal na náměstí Klementa Gottwalda manifestaci okresní výbor KSČ, na 17 hodin bylo u kina Hvězda ohlášeno shromáždění Občanského fóra," píše se v Novém Přerovsku.

Zatímco na první demonstraci se skandovalo „Ať žije KSČ!", povel k zahájení druhé dal zpěvák Pavel Novák. A na ní se pro změnu ozývalo: „Ať žije Fórum!". Doba byla hodně zmatená.

První schůzka Občanského fóra se uskutečnila v restauraci v parku Michalov.

„Prohlášení koordinačního výboru Občanského výboru v Přerově je ze 4. prosince a jsou pod ním podepsáni Josef Plšek, Jaroslav Wykrent, Jitka Krůčková, Jiří Žamboch, Vladimír Hučín, Jaroslav Klímek, Petr Hladký, Čestmír Wykrent a já," vzpomíná tehdejší účastník událostí Petr Dutko, který byl prvním polistopadovým starostou města.

„Scházeli jsme se v jednom starém domě v místech, kde je dnešní spořitelna. Od ledna jsme pak byli v přízemí domu v Bratrské ulici," zmínil.

Po dohodě s tehdejším ONV, který vydával Nové Přerovsko, mělo Občanské fórum vyhrazenu celou jednu stránku v týdeníku. A to už byl velký úspěch.

„Lidé vozili Občanskému fóru staré psací stroje, abychom měli na čem dělat. Požadavky Občanského fóra se dělaly na takzvaném ormigu, to znamená, že se psalo na blánu, a pak se to prohnalo cyklostylem. Naše technické možnosti tehdy nebyly příliš velké," uzavřel s úsměvem vzpomínku na revoluční dobu Petr Dutko.

Historie sametové revoluce den po dni 

Pátek 17. listopadu 1989

Ve večerních hodinách se konala povolená demonstrace pražských studentů k 50. výročí uzavření pražských vysokých škol nacisty. Průvod se vydal na Vyšehrad a při návratu na Václavské náměstí mu byl na Národní třídě zablokován vstup. V obklíčení bylo 2 – 3 tisíce lidí, kteří byli vyzýváni k pokojnému rozchodu bez vytvoření ústupové cesty. Demonstranti se bezmocně posadili na dlažbu, zapalovali svíčky, rozdávali květiny jako symbol nenásilí. Pořádkové síly pomocí obrněných transportérů demonstranty stlačili a začali brutálně bít. Používali obušky, kopance a zabránili přístupu zdravotnické služby ke zraněným. Při zásahu došlo k vážným ublížením na zdraví nejen studentů, ale i zahraničních novinářů.

Akce byla připravena s politickým souhlasem generálního tajemníka ÚV KSČ Milouše Jakeše a organizována tajemníkem Městského výboru KSČ v Praze Miroslavem Štěpánem.

Sobota 18. listopadu

Pražská divadla vstoupila do stávky, místo ohlášených programů se na jevištích otevřely první diskusní kluby s veřejností k událostem 17. listopadu. Na Národní třídě lidé pokládali svíčky a věnce, pořádkové síly proti nim nezasáhly. Československá televize i rozhlas o událostech mlčely. Lidé se o situaci dozvídali ze zahraničních vysílání, jako jedna z prvních zařadila autentické záběry do vysílání ORF.

Neděle 19. listopadu

Předsednictvo Československé strany socialistické vydalo prohlášení na podporu studentů. K aktuálním událostem bylo vydáno 800 výtisků, které byly rozdány přímo před budovou tiskárny. V pondělním tisku o událostech 17. listopadu v médiích pravdivě informovaly Lidová demokracie a Mladá fronta. Velká část nákladu do mimopražských oblastí nedorazila, a to díky zásahu KSČ a StB. Ve večerních hodinách bylo ustanoveno Občanské fórum, které žádá o odstoupení zdiskreditovaných představitelů komunistického režimu a lidí, zodpovědných za brutální zákrok proti studentům. Dalším požadavkem je propuštění politických vězňů a ustanovení parlamentní komise, která se bude zabývat prošetřením událostí 17. listopadu. Občanské fórum vyzvalo všechny občany ke generální stávce, a to 27. listopadu od 12 do 14 hodin.

Pondělí 20. listopadu

Studenti všech vysokých škol vstoupili do stávky, ke které se připojili i pražští středoškoláci. Na Václavském náměstí se konala demonstrace jako protest proti událostem na Národní třídě. První protesty se konaly i v krajských městech – Brně, Hradci Králové, Olomouci či Ostravě. Redakce Lidových novin se vyslovila pro podporu vysokoškoláků a nutnosti pravdivě informovat. Televizní noviny, byť stručně, podaly první globální informaci o dění v hlavním městě.

Úterý 21. listopadu

Na shromáždění na Václavském náměstí se sešlo 200 tisíc lidí, mezi řečníky je i Václav Havel. Herec Jiří Bartoška informoval o setkání představitelů občanských iniciativ s ministerským předsedou komunistické vlády Ladislavem Adamcem. Kardinál František Tomášek vydal prohlášení o postoji katolické církve k událostem. Redakce ČTK se postavila za stanoviska studentů a Občanského fóra. Manifestace se konaly ve všech univerzitních městech – v Olomouci se sešlo 10 tisíc lidí, v Brně

50 tisíc, Bratislavě 50 tisíc a v Ostravě 10 tisíc.

Středa 22. listopadu

Předsednictvo ÚV KSČ svolalo mimořádné zasedání. V Praze se uskutečnila demonstrace za účasti asi 300 tisíc lidí. Václav Havel označil Občanské fórum za mluvčího českého lidu. Vzniklo celostátní koordinační centrum stávkových výborů vysokých škol, studenti vydali sedm požadavků, které musejí být splněny, aby ukončili svou stávku. Československá televize vysílala útržkovité vstupy z dění na Václavském náměstí, přímou reakcí na to bylo zakládání Občanských fór v okresních městech.

Čtvrtek 23. listopadu

V Praze se setkali zástupci stávkových výborů všech vysokých škol. V Praze se konala dosud největší manifestace od 17. listopadu. Z balkonu nakladatelství Melantrich promluvili zástupci Občanského fóra, divadel, studentů i pražských podniků. Všichni podpořili generální stávku na podporu požadavků studentů. Miroslav Štěpán byl vypískán během svého vystoupení k dělníkům ČKD. Po jeho slovech „Děti nebudou rozhodovat o tom, kdy padne vláda," se mu z řad dělníků dostalo odpovědi: „My nejsme děti!". Na manifestaci v Bratislavě promluvil Alexander Dubček.

Pátek 24. listopadu

Na mimořádném zasedání ÚV KSČ odstoupil z funkce generálního tajemníka Milouš Jakeš. Na jeho křeslo usedl Karel Urbánek. Na Václavském náměstí se konalo další shromáždění, demonstrace se konaly i v jiných městech. Ministr zahraničí Švédska předal Václavu Havlovi na švédském velvyslanectví Cenu Olofa Palmeho.

Sobota 25. listopadu

Slavnostní bohoslužby ke svatořečení Anežky České se staly manifestací celého národa, jeho touhy po svobodě, demokracii a zachování nejlepších tradic. Setkání Občanského fóra na Letné se zúčastnilo asi 800 tisíc lidí. V Paláci kultury se konala mimořádná konference Městského výboru KSČ v Praze, z funkce tajemníka byl odvolán Miroslav Štěpán.

Pozn. redakce: Z archivu Zdenka Látala. Text byl připravenk 25. výročí Sametové revoluce v roce 2014.