„Po roce 2000 nastal v České republice doslova detektorový boom. Výrazně se to promítlo do počtu držitelů těchto přístrojů, který je odhadován až na několik desítek tisíc,“ přiblížil kurátor výstavy Zdeněk Schenk.

Tento koníček se podle něj stal fenoménem doby, na který musela dříve či později reagovat odborná veřejnost. „Část odborníků přistupovala zpočátku ke spolupráci s uživateli detektoru kovů rezervovaně. Obavy vyplývaly z některých odstrašujících případů, kdy docházelo v různých regionech Česka k protiprávnímu jednání a rabování chráněných lokalit,“ zmínil.

I z toho důvodu začaly vznikat v jednotlivých krajích platformy, umožňující, aby se poctiví zájemci z řad hledačské komunity propojili s archeologickými pracovišti v rámci odborných institucí.

Za podpory Olomouckého kraje probíhá od roku 2011 na území okresů Olomouc, Prostějov, Přerov a Šumperk projekt Preventivní archeologie, který představuje jednu z možných cest spolupráce. Hlavním koordinátorem projektu je v Archeologické centrum v Olomouci ve spolupráci s Národním památkovým ústavem v Olomouci, Muzeem Prostějovska, Muzeem Šumperska a Muzeem Komenského v Přerově.

Nový výstavní projekt Detektory kovů v archeologii na Přerovsku představuje výsledky dlouholeté spolupráce profesionálních archeologů s detektoráři kovů. „Návštěvníci mohou na výstavě spatřit ukázky nálezů ze železných, barevných i drahých kovů, ale i depoty z doby bronzové či hromadné nálezy mincí, které uložili do země naši předkové před stovkami či tisíci lety. V mnohých případech se jedná o zcela výjimečné archeologické nálezy mimořádné historické hodnoty,“ uvedl Schenk.

Detektory objevily i základy bratrské školy

Mnozí Přerované si dodnes pamatují euforii, jakou zažívali před dvanácti lety archeologové při objevu základů bratrské školy a kostela v lokalitě Na Marku. I na tomto významném objevu se zásadním způsobem podílela práce detektoru kovů.

„Výzkum duchovního centra jednoty bratrské v lokalitě Na Marku probíhal v letech 2012 až 2013 a kromě unikátního odkryvu renesančních základů sboru a domu jednoty bratrské z poloviny 16. století se podařilo zachránit také velké množství drobných kovových předmětů pocházejících z úrovně terénních vyrovnávek a planýrek z období pozdního středověku až raného novověku,“ přiblížil archeolog Muzea Komenského.

Cenné byly především nalezené mince z celkem sedmnácti evropských zemí, které potvrzují, že byl Přerov v době působení jednoty bratrské duchovním a vzdělávacím centrem evropského významu.

Detektory kovů se podílely také na záchranném archeologickém výzkumu na hradě Helfštýně, který probíhal v souvislosti s rekonstrukcí renesančního paláce v letech 2017 až 2020. „Také tady bylo s jejich pomocí odkryto velké množství archeologických nálezů zhotovených ze železa a barevných kovů, které ilustrují každodenní život obyvatel tohoto významného šlechtického sídla v průběhu několika staletí,“ doplnil Schenk.

Nejnovějším příkladem spolupráce je pak archeologický výzkum, který probíhal v prvních měsících tohoto roku v domě na Horním náměstí s číslem popisným 35 - i zde se podařilo zachránit soubor kovových předmětů a mincí.

Výstavu doplňují panely s doprovodnými texty, které přibližují jednotlivé výzkumy. Zájemci se mohou seznámit i s příběhy objevů některých unikátních depotů a ojedinělých předmětů.