Vznikne po rozšíření těžby štěrkopísku v Tovačově nové jezero, které budou moci využívat lidé pro rekreační účely? Jaký dopad bude mít záměr na už tak dost katastrofální dopravu? Co udělá těžba s hlukem a prašností?

Na tyto otázky obyvatel odpovídali na veřejném projednávání záměru zástupci společnosti Českomoravský štěrk. Na debatu dorazily v pondělí do tovačovské sportovní haly na dvě stovky místních. Lidé chtěli dát na misku vah argumenty pro i proti, aby se mohli rozhodnout v chystaném referendu.

Společnost Českomoravský štěrk má zájem o lokalitu o velikosti 60 hektarů mezi Tovačovem a Troubkami.

„Rozhodli jsme se rozšířit těžbu v okolí Tovačova, abychom byli schopni v dobývání pokračovat v dalších patnácti až dvaceti letech, protože v současných těžebních prostorách je nízký podíl hrubší frakce kameniva,“ vysvětlil mluvčí společnosti Českomoravský štěrk Marek Tláskal.

Tovačovská jezera. Ilustrační foto
Nové jezero? V Tovačově se bojí rozšíření těžby, chystá se referendum

Vzniklo by další jezero

Pro Tovačov by znamenalo rozšíření těžby vznik dalšího jezera - v současné době jsou zde čtyři, z toho jedno slouží jako zásobárna pitné vody.

„Nepředpokládáme, že by těžbou došlo ke zvýšení dopravní zátěže, protože z nového ložiska budeme transportovat materiál pomocí pásového dopravníku, který by měl být delší jak kilometr,“ ujistil.

Ve hře je podle něj rozšíření plochy pro koupání a investor slibuje také větší pláže, které by mohli lidé využívat k rekreačním účelům.

„Co se týče finančního přínosu pro město, půjde za dvacet let do rozpočtu zhruba 30 milionů korun. Zachováme práci pro čtyři desítky stálých zaměstnanců a zvýší se i protipovodňová ochrana města,“ vyjmenoval výhody.

Veřejné projednávání záměru je pouze prvním krokem - tím dalším bude rozhodnutí zastupitelstva o vyhlášení místního referenda. Uskutečnit se má v říjnovém termínu voleb do Poslanecké sněmovny.

Lidé, kteří se přišli se záměrem seznámit, byli k rozšíření těžby kritičtí. Neskrývali své obavy ze zhoršení životního prostředí, zvýšení prašnosti, ale i narušení statiky domů. Ale nejen to. Vadí jim, že společnost neinvestuje do úpravy břehů tak, aby je mohlo město využívat pro rekreační účely.

Břehy v katastrofálním stavu

„Rekultivace po ukončení těžby zcela vymizela a břehy jsou v katastrofálním stavu. Co s nimi chcete dělat?,“ ptal se jeden místních.

„Za tu dobu, co se těží písek, byly investice nula nula nic,“ poznamenal rozhořčeně jiný z občanů.

Zástupci společnosti Českomoravský štěrk připustili, že břehy nejsou v ideálním stavu.

„Nám doteď nikdo nedovolil, abychom prováděli rekultivaci. Mně je jedno, jestli uděláme pláž nebo vysadíme zeleň. Stačí, aby si město duplo a řeklo, co tam chce. Zmenšíme prostor o roztěženou plochu, a tam se budou moci lidé koupat,“ reagoval na výhrady občanů zástupce investora.

Někteří lidé už ale mají debat o rozšiřování těžby dost.

„Jste jako ti dnešní politici. Kecat, kecat a kecat…Ke koupání se to nehodí, když tam člověk vleze, tak ho seřvou policajti,“ namítal jeden z diskutujících.

„Já myslím, že Tovačov má vody dost. Vy, když se rozjedete, zastavíte se až u Věrovan,“ dodal důrazně jiný z místních.

Bývalý starosta Tovačova Leon Bouchal vysvětloval, že se problém táhne už od dob bývalého režimu.

„Už dříve, když tady byl bolševik, jsme se nemohli v jezerech koupat. Začali jsme proto jednat o tom, jestli by bylo možné otevřít alespoň některé části ke koupání. Štěrkovna vyhověla městu a rozhodla se zrušit na Annínském jezeře těžební prostor. Když jsem se potřeboval se štěrkovnou dohodnout, tak jsem se vždy dohodl,“ řekl.

Od září se částečně vrátil provoz do Tovární ulice v Přerově.
Úleva pro řidiče: auta v Tovární a brzy i v Předmostí

Názory nejsou jednotné

Někteří z místních těžbu podporují.

„Těžba musí být. Proč? Protože když nebude štěrku, nebude z čeho stavět. Kde je voda, tam je život,“ soudí třeba pan Vlastimil.

Opačného názoru je ale Krista Střítecká.

„Baťa by je hnal i s dřevákama. Pocházím ze Zlína, a to by si tam nikdo nedovolil, a Baťa už vůbec ne. Jednak je to úrodná půda první bonity a mě osobně zajímá, kdo rozhodoval, kdo podepisoval toto rozhodnutí, a ať je toto rozhodnutí veřejné,“ shrnula.

„Žiji tady od narození a nepřeji si, aby se u nás těžilo, protože máme domy u hlavní silnice a odnese to statika. Jak se tady teď bude žít?,“ ptala se Dagmar Charvátová.

Lidé odcházeli z veřejného projednávání s rozpačitými pocity.

„Přesvědčili mě jen částečně. Jsou tady ještě další otázky, které by mě zajímaly. K referendu určitě půjdu, ale mám ještě o čem přemýšlet,“ vyjádřila se třeba Zuzana Hudečková.

Podle starosty města Marka Svobody by se mělo uskutečnit místní referendum, ve kterém obyvatelé Tovačova rozhodnou o rozšíření těžby, během podzimních voleb do Poslanecké sněmovny.

„Tento týden připravíme záměr na referendum Radě ke schválení a zastupitelé o něm rozhodnou 20. září. Konečné slovo tedy budou mít naši občané,“ uzavřel.