Chci, aby byli policisté vidět v ulicích, říká Josef Drábek

Třiadvacet let na různých postech - a to od řadového policisty až po zástupce šéfa policie v Olomouci, dva roky ve vedení policie ve Vsetíně a v Jeseníku a pět let jako policejní ředitel v Šumperku - takovou služební kariéru má za sebou nový vedoucí územního odboru vnější služby přerovské policie Josef Drábek.

Od kdy začnete ve vedení přerovské policie působit?

Do funkce nastupuji oficiálně od ledna příštího roku, ale jsem tu už teď v předstihu, abych se lépe seznámil s místním prostředím.

Vaše poslední působiště bylo v Šumperku, kde jste byl pět let ředitelem policie. Když srovnáte tyto dva regiony, jsou co do struktury kriminality v něčem odlišné? Co považujete za nejpalčivější problémy Přerova?

Myslím si, že co se týče trestné činnosti, je na tom v rámci kraje asi nejhůře Olomouc. Hned za ní je však Přerov a až potom následuje Šumperk. Za nejpalčivější otázky Přerova považuji jednoznačně dopravní situaci a problémy se sociálně nepřizpůsobivými občany.

Myslím si, že právě tyto dvě oblasti nás jako policisty budou nejvíce zaměstnávat. Pod odbor vnější služby, který budu řídit, spadají všechna obvodní oddělení policie a dopravní inspektorát.

Má Přerovsko v současné době dostatek policistů?

Deficit policistů se už postupně srovnal. Myslím si však, že palčivou otázkou je nedostatek zkušených a vyzrálých policistů. Na Přerovsku je asi čtyřicet procent policistů, kteří slouží méně než tři roky.

S jakou vizí přicházíte do Přerova?

Podle méhomápolicie obecně problémy v komunikaci s veřejností. Chci se tedy zaměřit na službu směrem k občanům a to, jak více přiblížit naši práci lidem. Jde o to, aby bylo v ulicích dostatek policistů a veřejnost je vnímala pozitivněji. Za tímto krátkým shrnutím vizí, které jsem uvedl, je ale strašně moc práce.

Chtěl bych, aby policisté postupovali aktivně k potřebámobčanů a lidé neměli pocit, že obtěžují, když se na nás obrátí se svými problémy. Změnit myšlení řadových policistů je ale vždy problém. Mými partnery budou samospráva i státní správa – tedy státní zastupitelství a soudy.

Policejní ředitelství nyní sídlí v nové moderní budově. Považujete za výhodu, že jsou všechny útvary pod jednou střechou?

V současné době v této budově sídlí vedení územního odboru vnější služby, vedení územního odboru služby kriminální policie a vyšetřovatelé se svými útvary. Do objektu se ale přestěhovala také služba kriminální policie správy Severomoravského kraje. Je zde dopravní inspektorát, oddělení zbraní, střeliv, výbušnin a drog a obvodní oddělení policie v Předmostí.

Podle mě je koncentrace tolika útvarů na jednom místě o něco náročnější na provoz. Určitě je ale velká výhoda ve snazší vzájemné komunikaci.

Petra Poláková-Uvírová

Šance na objasnění dvou vražd stále existuje, říká Libor Šamšula

Libor Šamšula se stane od Nového roku vedoucím neuniformované policie, přesněji řečeno územního odboru služby kriminální policie a vyšetřování v Přerově.

Jakou funkci jste doposud zastával?

Působil jsem na teritoriálním odboru obecné kriminality Správy Severomoravského kraje v Olomouci. Toto pracoviště zpracovávalo nápad závažných, zejména násilných trestných činů, ke kterým došlo na území Olomouckého kraje. To znamená od Jeseníku až po Prostějov.

Zde jsem vykonával funkci zástupce vedoucího oddělení obecné kriminality.Vminulých letech jsem působil například ve funkci vedoucího oddělení obecné kriminality na Okresním ředitelství v Olomouci, kde jsem pracoval od roku 1994.Upolicie sloužím celkem sedmnáct let, nastoupil jsem v roce 1991.

Můžete o sobě prozradit i třeba některé osobní údaje?

Jsem ženatý,mám dvě děti a bydlím na Olomoucku. Mezi mékoníčky patří aktivní sport, hlavně spjatý s vodou. To znamená kajak a ostatní lodě. V Přerově jsem nemusel navazovat nové kontakty, protože my vodáci se známe, stačilo je jen oživit. I tyhle koníčky tu totiž hodlám provozovat.

Jakou pozici budete zastávat u přerovské policie od Nového roku?

Budu působit jako vedoucí územního odboru služby kriminální policie a vyšetřování. Do této funkce jsem se dostal prostřednictvím výběrového řízení, které se konalo v Ostravě.

Řídit budu asi osmdesát policistů a občanských zaměstnanců. Jedná se jednak o oddělení obecné kriminality a hospodářské kriminality. Dále pak o skupinu kriminalistické techniky a skupinu případových analýz. Všichni zaměstnanci mají zázemí v nové policejní budově u areálu Výstaviště.

Máte nějaké konkrétní záměry, které chcete po nástupu do funkce uplatnit v praxi?

Nejprve se musím eznámit s činností všech útvarů, kterým budu nadřízen. Musím se podrobně seznámit se systémem práce a se schopnostmi jednotlivých vedoucích. Teprve potom se rozhodnu, co v jejich práci změním. Samozřejmě, že mám nějaké vize, které vycházejí z mých dosavadních zkušeností, ale jde o konkrétní záležitosti, které bych rád probral přímo se svými kolegy.

Jak je personálně stabilizován odbor, kterému budete od ledna šéfovat? Chystáte nějaké personální změny?

Pokud jde o odbor služby kriminální policie a vyšetřování, tam jsou všechna oddělení a skupiny personálně stabilizovány. Na některých odděleních máme sice několik volných míst, ale nejsou to takové počty, které by paralyzovaly chod oddělení. Narozdíl od pořádkové služby ke kriminální policii už přicházejí lidé, kteří mají za sebou nejméně pět let strávených u policie, takže jsou to lidé s určitými zkušenostmi.

Zajímal jste se i o závažné trestné činy, ke kterým došlo v minulosti na Přerovsku?

Samozřejmě. Jelikož jsem působil na útvaru, který odhaloval závažnou trestnou činnost, tak jsem jezdil i k případům na Přerovsko. Mohu zmínit například vraždu, bohužel dosud neobjasněnou, z ledna roku 2007, ke které došlo v obci Horní Moštěnice. Na té jsem pracoval, a pokud vím, je stále ve fázi rozpracování.

Ve stejném období byl v Přerově zastřelen další podnikatel. K rozuzlení tohoto případu však také stále nedošlo. Je ještě vůbec nějaká reálná šance na odhalení pachatelů těchto dvou vražd?

Obě vraždy jsou dosud nevyjasněné, i když na objasnění té druhé, kterou uvádíte, jsem se osobně nepodílel. Tu totiž řešil odbor obecné kriminality v Ostravě. Pokud mámale informace, oba případy jsou, jakmyříkáme, stále živé. Myslím si, že šance na objasnění těchto případů tady stále existuje.

Dagmar Rozkošná