„Na hody kvůli nedávnému konfliktu na koupališti posílíme hlídky, už jsem o tom jednal i se šéfem městské policie," říká.

Zvažujete, že byste po vzoru Přerova ve městě zřídili funkci asistentů prevence kriminality?
Ano, mluvili jsme o tom, ale nakonec jsme záměr odmítli. Znamenal by pro nás ještě více práce. Za prvé by se možná nenašli vhodní kandidáti, a asi by to ani neklapalo.

Zhoršily se během minulých let vztahy mezi občany Kojetína a místními Romy? Čemu to přičítáte?
Ano. Nejsem sice žádný odborník, ale dokud měli naši lidé peníze a práci, tak jim to až tak moc nevadilo. Teď ale práci nemají, nemají peníze a ve finále dostávají Romové větší sociální příspěvky plus přídavky na děti, takže si opravdu nemají na co stěžovat. Když projdete o půl desáté ráno Kojetínem, nepotkáte ani jednoho z nich, protože všichni spinkají. Probudí se, a zatímco jsou obyčejní lidé v práci, jejich výrostci mlátí naše děcka, která se bojí chodit kamkoliv. Averze tu tedy je. Vystěhují si židle ven, do dvou do rána vyhrává hudba, městská policie pro ně není žádnou autoritou, protože oni nemají, co ztratit.

Řada rodin se v minulosti nastěhovala do centra města…Má to nějaký důvod?
Nepochopím to. Myslím, že největší plus pro ně je, že mají korýtko přímo u rypáčku – to znamená pracák a sociálku, nemusejí nikam dojíždět. Oni se tady cítí bezpečně, je jim tady dobře. Tady v Kojetíně je to momentálně tak, že Romové utlačují naše občany a je to vidět i na koupališti. Nevyhazují z něj jen Romy, nepořádek tam dělají i bílí kluci a jdou pryč. Ze dvaceti vyhozených je ale sedmnáct Romů. A oni jsou pořád ukřivdění.

Kam až to může vést?
Mám strach, aby v budoucnu nevznikl obrovský konflikt. Například během hodů chceme posílit hlídky, všichni z městské policie budou v práci. Už jsme o tom jednali i se šéfem strážníků. Chci udělat všechno pro to, aby tady byl klid. Dnes mám také schůzku se zástupci republikové policie.

Koupaliště v Kojetíně teď po zmlácení plavčíka hlídá policista

K jakým nejčastějším konfliktům v Kojetíně dochází?
Dělají je především výrostci mezi třinácti až patnácti lety, kteří se potřebují předvést před holkami. Frajeřili před nimi třeba tak, že potkali desetiletého kluka a zfackovali ho. Řeším tyto věci i osobně, ale oni lžou a lžou a lžou. Chceš mi říct, ptám se jich, že jde tak malé dítě do konfliktu s deseti kluky? Jenže oni na to nemají odpověď. Já se jich ale absolutně nebojím, znají mě a říkají, že jsem přísný, ale spravedlivý. Snažím se s nimi jednat na rovinu, chodím k nim do rodin a jednám přímo s nimi.
Máme tady nové náměstí, halu, krásné koupaliště, vždyť tady v Kojetíně by se nám mohlo žít všem dobře…

Zajímal jste se i vy o to, co se minulý týden na koupališti stalo?
Ten plavčík, kterého zbili, je slušný kluk. Nedovedu si vůbec představit, že by řekl, že na někoho vezme kudlu, nebo kluka za krk vytáhl z vody. I takové byly jejich argumenty. Zkusili jste z břehu vytáhnout desetiletého kluka za krk? Místo, aby tedy zavolali policisty, letí domů a dopadne to takto. Rvačka naštěstí nebyla tak hrozná, nejde o to, jestli dostal pět, deset nebo patnáct ran, ale o princip. Sprostě také nadali pokladní, což je paní v důchodu. To jsou závažné věci, je potřeba systémové řešení.

Zvažovali jste možnost začlenění romských dětí do sportovních nebo jiných aktivit?
V Kojetíně máme charitu, kam docházejí, ale problém je, že jsou prostě nezvladatelní. Tolik romských kluků začalo hrát fotbal, jsou strašně šikovní na sport i kulturu. U fotbalu zbyl pouze jeden, kterého ale ostatní považují za rovnocenného partnera, a chodí s ním na pivo. Pravidelně navštěvuji Základní školu Svatopluka Čecha, kde je devadesát procent romských dětí. Říkám jim to na rovinu: aspoň se vyučte, to chcete být závislí na sociálních dávkách? Vždyť vidíte, kam stát spěje, za chvíli peníze nebudou. Prací si vyděláte víc a můžete žít úplně jinak.

Romský aktivista o napětí v Kojetíně: Musí se to už řešit, než se něco stane