Hlasitá hudba, ale i hádky a časté návštěvy ze Slovenska. Starousedlíci v jedné z tichých čtvrtí na okraji Přerova, kde jsou pouze rodinné domy, mají už několik týdnů po klidu. Kvůli večírkům, které se často protáhnou do noci, se nemůžou vyspat a bojí se otevřít okno. Do rodinného domu, který delší dobu nabízela realitní kancelář, se nastěhovali Romové.

„Nedá se to vydržet a už jsem na ně musel jednou vlítnout, takže se to teď trochu zklidnilo. Nejhorší je, že s tím nemůžeme nic dělat a člověk je úplně bezmocný,“ krčí rameny majitel jednoho z domů v této čtvrti, který si nepřál uvést jméno. Redakce je ale má k dispozici.

Objektů, do nichž se nastěhovali nepřizpůsobiví, je ve městě více. Město ale chování problémových nájemníků nemá žádné páky.

„Je to pouze věcí vlastníka objektu a my do toho nemůžeme nijak vstupovat. Samozřejmě - pokud by se na nás lidé obrátili, můžeme provést šetření. Vše je ale na bázi dobrovolnosti,“ říká Marta Šintáková, vedoucí oddělení sociální prevence přerovského magistrátu.

Kupují nemovitosti na kšeft

Realitní makléři trend doby potvrzují.

„Je to celopřerovský problém a objevují se případy, kdy majitelé koupí na kšeft nemovitost, a pak zinkasují dvakrát tolik, než by dostali od běžného nájemníka,“ popsal přerovský realitní makléř Alexandr Beták.

Zájem je podle něj hlavně o dvougenerační domy, a to i na vesnici. Noví majitelé je rozdělí na několik bytových jednotek a pronajímají více lidem.

„A bohužel i těm, kteří k lokalitě nemají žádný vztah,“ dodal.

Podobný problém řeší i obyvatelé jednoho z panelových domů v ulici Optiky v Přerově.

„Situace dospěla tak daleko, že nepřizpůsobiví dnes dluží peníze za energie a dluh za ně musí zaplatit Společenství vlastníků bytových jednotek z fondu oprav. Už kvůli tomu odepsali více než tři sta tisíc a až přijde doba, kdy budou muset v domě něco spravit, nebudou na to mít peníze,“ vylíčil jiný realitní makléř z Přerova.

„Bezdoplatková zóna“ pomohla

V přerovských ubytovnách dnes žije o polovinu lidí méně než před pěti lety. Hlavním důvodem je fakt, že město nehodlá podporovat byznys s chudobou a tento signál vyslalo jak směrem k provozovatelům zařízení, tak i jejich klientům.

V šesti přerovských ulicích platí od letošního roku takzvaná „bezdoplatková zóna“ - a ta striktně vymezuje čtvrti, v nichž se dosud dařilo provozovatelům ubytoven.

„Od letošního roku se nemohou nově nastěhovat do ulic Tovačovská, Kojetínská, Tovární, Dluhonská, Husova a Škodova ulice lidé, pobírající doplatek na bydlení,“ shrnul náměstek přerovského primátora Tomáš Navrátil (ANO), který má na starosti sociální oblast.

I toto opatření přispělo k tomu, že se nerozšiřují enklávy s problémovými lidmi.

14 ubytoven

V současné době je na území města čtrnáct ubytoven a v nich žije na 405 lidí. Před pěti lety jich bylo o pět více s osmi sty obyvateli.

Zavřená je dnes ubytovna Chemik, ale činnost ukončily i ubytovny v Dluhonské ulici a dvě další zařízení v Tovární. Jen pro srovnání - loni v létě žilo v přerovských ubytovnách na 575 lidí.

Podle šetření sociálních pracovníků magistrátu platí v průměru každý ubytovaný měsíčně 4 tisíce korun.

„Jiné je to v případě rodin - například v Azylovém domě zaplatí pětičlenná rodina za pokoj 8 700 korun, zatímco v ubytovně na Čáře v Kojetínské ulici je to za rodinu 9 300 korun. Málo to není,“ uzavřel Tomáš Navrátil.