Důvod? O zchátralé hroby prvorepublikových lékařů, obchodníků a jiných vážených občanů města se nemá kdo starat. Jejich příbuzní se buď z Přerova odstěhovali, nebo nemají peníze na údržbu. Výsledkem je pak smutný pohled na zanedbané hrobové místo, které se snaží alespoň o Dušičkách upravit pracovníci technických služeb. Velké rodinné hrobky přitom často leží ladem dlouhá léta.

„Při procházce přerovským hřbitovem si nejde nevšimnout honosných hrobů, vyzdobených četnými soškami a květinami, na nichž jsou typická romská příjmení. Je to ale spíše otázka posledních let, dříve tomu tak nebylo. Zájem o větší opuštěné hroby ve starší části hřbitova - kde byli v minulosti pohřbíváni movitější přerovští měšťané - je v této komunitě zřejmá,“ potvrzuje mluvčí přerovské radnice Lenka Chalupová.

Zpopelnění nepřipadá v úvahu

Rodiny romských starousedlíků, které v Přerově dlouhodobě žijí, podle vedoucí Správy hřbitova Jitky Spurné upřednostňují klasický způsob pohřbívání a chtějí, aby hrob jejich blízkých vypadal po celý rok upraveně.

„Je to dáno i jejich vírou - pro pozůstalé možnost zpopelnění vůbec nepřipadá v úvahu. Máme dlouhodobě opuštěné hroby a hrobky, často bez náhrobků - a v některých jsou ještě uložené ostatky. Pokud se taková hrobka nebo místo uvolní, noví majitelé investují nejen do oprav, ale zaplatí i za exhumaci,“ říká.

Čtvrt milionu do zkrášlení hrobu

Většina hrobů, které změnily majitele, vypadá už na první pohled honosně.

„Například jedna z místních rodin investovala do zkrášlení 250 tisíc korun a náhrobní deska je z hnědého mramoru. Jsou tu ale i mnohem dražší. Do oprav investují různé částky, záleží na tom, jaký si vyberou kámen. I když se dají pořídit levnější hroby, nešetří na nich - stejně tak jako nešetří ani na pohřbech,“ vysvětluje.

V obležení pozůstalých je přerovských hřbitov i během Památky zesnulých. A jedna z přítomných ochotně ukazuje i hrob cikánského barona Lakatoše, na jehož pohřeb dorazily v osmdesátých letech tisíce truchlících ze všech koutů světa.

„Byla to tehdy velká událost. U hrobu stáli příbuzní z Ameriky nebo Anglie a každý do něj vhazoval nějakou oblíbenou věc zemřelého - mince, karty nebo třeba láhev alkoholu. Celá hrobka uvnitř je v červeném sametu. Hlídali ji ještě dva týdny po pohřbu, aby se k hrobu nikdo nedostal. Na místě byla tehdy policie,“ vzpomíná na pohřeb cikánského barona Libor Daňa z přerovské Pohřební služby.

Kolumbárium a loučky: levné a "bez údržby"

Obyvatelé Přerova naproti tomu upřednostňují spíše rozptyl na vsypových loučkách, oblíbili si ale i kolumbárium. Pokud už chtějí pořídit blízkým hrob, volí tu levnější variantu - místo v urnovém háji, které je přijde zhruba na 25 tisíc korun.

Důvodem toho, proč pozůstalí nemají zájem o klasický způsob pohřbívání, jsou hlavně finance. Jen pro srovnání - například za pronájem schránky v kolumbáriu lidé zaplatí ročně 300 korun a samotná úprava desky je přijde na 800 korun.

„O údržbu schránky se navíc vůbec nemusejí starat, protože je kolumbárium zastřešené,“ vysvětluje výhody vedoucí Správy hřbitova Jitka Spurná.

Ze stejného důvodu nechávají Přerované rozptýlit ostatky svých blízkých také na vsypové loučky.

„Provádíme vždy hromadný vsyp za přítomnosti kněze a na loučce pak označíme souřadnice, kde je popel uložen,“ upřesňuje.

Zájem o klasická hrobová místa je mezi obyvateli Přerova velmi malý, a to i přesto, že cena za roční nájem je přibližně 350 korun.

„Přerov má ceny velmi dobré - hlavním úskalím je ale úprava hrobového místa, která je finančně vždy hodně náročná,“ uzavírá.

Omluva Deníku
Omlouváme se příbuzným rodiny Kryškových, že se snímek jejich hrobu nedopatřením objevil ve fotogalerii k článku Romské rodiny skupují ve velkém přerovské hrobky na webu Přerovského a hranického deníku. Snímek byl již z galerie odstraněn.
Redakce.